Okna jako svědek historie

Škoda Auto si připomíná 130 let své existence, Škoda Storyboard proto přibližuje důležité momenty její historie prostřednictvím předmětů z archivu či muzea. Tentokrát se seznámíte s příběhem oken jen o málo mladších než firma samotná.

25. 3. 2025 130 let

Ty skleněné tabule přežily požár, dvě světové války i komunistický režim v Československu, ulicí kolem nich kráčely dějiny. V archivu Škoda Muzea se nachází původní okenní tabule z administrativní budovy Laurin & Klement, která v Mladé Boleslavi stojí od roku 1911.

Secesní krása v Mladé Boleslavi

V roce 1910 byla společnost Laurin & Klement největším výrobcem automobilů Rakouska-Uherska a zaměstnávala téměř tisíc lidí. Navýšení objemu výroby a rozšiřování modelové nabídky s sebou přirozeně přinesly i rozvoj celého komplexu v Mladé Boleslavi, ke kterému měla být připojena nová hlavní administrativní budova.

„Následkem stálého rozšiřování závodu nepostačují nám dosavadní místnosti kanceláří administrativních, a proto jsme nuceni pro účel ten postaviti budovu novou,“ stojí v žádosti o povolení stavby podané Radě královského města Mladé Boleslavi v březnu roku 1911. Ručně psané povolení ke stavbě obdržela firma Laurin & Klement krátce poté, podepsané tehdejším starostou města Bohumilem Matouškem.

Plány na stavbu nové budovy z roku 1911

Tehdejší nová administrativní budova byla znakem růstu a rozvoje značky Laurin & Klement. Škoda Auto v tomto trendu i nadále pokračuje a rozšiřuje své působení přes dalších 100 let. Ukazatelem rozvoje firmy je i rozloha hlavního výrobního závodu. Škoda nejen znásobila velikost svého areálu v Mladé Boleslavi, ale nadále investuje do rozšiřování výrobních kapacit i v dalších českých závodech v Kvasinách a ve Vrchlabí, vozy s okřídleným šípem se samozřejmě vyrábějí i v dalších zemích.

Díky zachovalým výkresům máme i nyní přehled o interiérech budovy. Například suterén byl vybaven kotelnou a skladištěm. V přízemí našly zázemí mimo jiné účtárna a písárna, zatímco v prvním nadzemním podlaží byly kanceláře pro export, reklamu, korespondenci nebo generálního ředitele. Ve druhém patře byste našli třeba zasedací síň, pokoje nebo kuchyň.

Krásná leptaná okna s logem firmy L&K se nacházela v přízemí a byla poznávacím znakem secesního stylu, který odrážel malebnost a půvab období zvaného Belle Époque, tedy Krásné doby, jak se označují evropské dějiny mezi lety 1890 a 1914, času plného technického pokroku a zvyšování životní úrovně. Umístění administrativní budovy přímo v areálu umožňovalo přímý kontakt vedení firmy se zaměstnanci, což napomáhalo osobnímu přístupu vedení firmy k pracovníkům ve výrobě.

Symbol kvality a stability

Zatímco okna administrativní budovy stále sloužila svému účelu, kolem nich se pomalu měnil svět. Po Velké válce, jak se ta první také nazývala, se rozpadla podunajská monarchie a ve školních třídách se místo obrazu císaře pána na stěnách objevil prezident osvoboditel T. G. Masaryk. Zrodilo se Československo, které se muselo v rámci Evropy prosadit, především hospodářsky. V roce 1924 zasáhl budovu požár zapříčiněný vznícením čisticí bavlny nasycené olejem či benzinem. O rok později, v roce 1925, došlo k fúzi společnosti Laurin & Klement s plzeňským strojírenským koncernem Škoda. Výrobnímu areálu se tak dostalo nejen opravy po požáru, ale především znamenala investice 220 milionů korun československých další expanzi.

Den po konci druhé světové války v Evropě, 9. května 1945, byla Mladá Boleslav obětí náletu Rudé armády, jehož úkolem bylo zamezit ústupu Němců, kteří den předtím kapitulovali. Do skoro liduprázdného areálu automobilky Škoda dopadlo dvanáct leteckých pum. Následný požár nadělal rozsáhlé škody na výrobních kapacitách automobilky. Po konci války došlo ke znárodnění, které bylo v roce 1948 potvrzeno komunistickým převzetím moci v Československu. Ekonomika země se tak dostala na 40 let pod řízené socialistické hospodářství.

Kolem oken se neměnil jen svět, ale také samotná budova, která tím vypovídala o dění v zemi. Místo secesních prvků zdobily fasádu propagandistická hesla, nedílná součást života v komunistické zemi, na rohu domu se skvěl název AZNP (Automobilové závody, národní podnik), jak se firma v této době jmenovala.

Administrativní budova v roce 1959 stále s původními okny

Další osudový moment čekal Československo v srpnu roku 1968, kdy do země vtrhla vojska Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu, jehož komunistickým vůdcům se znelíbila liberalizace tehdejšího československého režimu. Okna dál držela na svém místě, jak dokazuje například fotografie z roku 1984. O dalších pět let později komunistický režim padl, rok 1989 znamenal konec vlády jedné strany, ale pro naše okna to znamenalo začátek nového příběhu, na jehož konci se z nich stal obdivovaný historický artefakt.

Administrativní budova v roce 1984 stále s původními okny

V roce 1991 se značka Škoda stala součástí koncernu Volkswagen, následoval překotný vývoj, značka se profesionalizovala a mladoboleslavský areál se dále rozrůstal. Okna byla svědkem i této epochy, vyměněna byla až při rozsáhlé rekonstrukci v polovině 90. let. Nyní se nacházejí v archivu společnosti Škoda Auto a připomínají, jak dlouhou a někdy i trnitou cestou si značka prošla.

Budova sloužila ředitelství do roku 1974, dnes je jednou z prvních zastávek nových zaměstnanců, kteří zde dostanou firemní průkazku v podobě zaměstnanecké vstupní karty. Nachází se na křižovatce třídy Václava Klementa a Laurinovy ulice, v místě, které dnes všichni Mladoboleslaváci označují jako „křižovatka U Bičíků“.