Legenda se vydá na trať etapy slavné Tour de France

Všichni lidé mají nějaké sny. Vladimír Vidim z Prahy jen nesní. On si své sny plní. Vášnivý cyklista a výrobce kol všeho druhu si usmyslel, že oživí legendu s názvem SLAVIA - bicykl zakladatelů značky Laurin & Klement, tedy předchůdce firmy ŠKODA AUTO.

4. 7. 2019 Životní styl Sport

Zrod legendy

SLAVIA je legenda. Na konci devatenáctého století bylo kolo výjimečným a také drahým dopravním prostředkem. Václav Klement si tehdy zakoupil kolo značky Germania, a když se mu porouchalo, napsal reklamační dopis do pobočky drážďanské firmy Seidel & Naumann sídlící v severočeském Ústí nad Labem. Odpověď výrobce, s níž nebyl vůbec spokojen, přiměla Klementa přiměla k rozhodnutí, aby s přítelem Laurinem založili vlastní společnost s vlasteneckým názvem SLAVIA. Kola téhož jména začali vyrábět v dílně na předměstí Mladé Boleslavi.

Bez kola si život neumí představit. Tím, že v tehdejším socialistickém Československu nebyla kvalitní kola k sehnání, Vladimír se je naučil stavět sám. Aktivně na kolech závodil a v současné době trénuje dorost v pražském cyklistickém klubu Dukla, kterému i opravuje kola ve své firmě.

Za svůj život už postavil kde co. „Jako vyučený zámečník jsem se vždy snažil dokázat to samé, co uměli řemeslníci dříve,” říká Vidim, který vytvořil repliky všech možných historických bicyklů od drezíny přes kostitřas až po vysoké kolo. Kola nejen staví, ale také na nich jezdí a vytvořil na nich řadu rekordů. Na vysokém kole například dokázal ujet 470 kilometrů, aniž by šlápl na zem. Z kola neslezl 23 hodin v jednom zátahu. K dosažení rekordu musel dát dohromady partu kamarádů, kteří jeli napřed a zjišťovali, zda třeba někde nejede vlak a nebudou stažené závory na přejezdu. Projekt SLAVIA, který hodlá završit účastí na L‘Étape, si vymyslel jako další velkou výzvu.

Závodní předloha se nenašla

Dnes má kolo téměř hotové, ale přiznává, že to vůbec nebylo snadné. Dochovalo se sice několik originálních kol Laurin a Klement SLAVIA v cestovním provedení, ať už ve ŠKODA Muzeu, nebo u soukromých sběratelů, ale žádný exemplář provedení závodního. „Nakonec se ukázalo, že nikdo o žádném dochovaném závodním exempláři neví a zůstali jsme stát na mrtvém bodě,” říká Vladimír.

Nezbylo mu nic jiného, než se pustit do výroby jen podle fotografií, dobových prospektů a dalších podkladů z Archivu firmy ŠKODA AUTO. Z nich za pomoci pravítek a úhloměrů odvodil původní úhly a délky.

Horší už prý bylo odhadnout detaily, protože na fotkách není zřejmé, zda jsou trubky rovné, nebo prohnuté. Každý odborník přitom tvrdil něco jiného. Vladimír nakonec použil bezešvé trubky z chrom-molybdenu o průměru 32 milimetrů. Kolo musel vyrobit od základu včetně většiny komponentů a mufen neboli spojek, do kterých se trubky sesazují. Silnější trubky použil na zadní stavbu, která postrádá zpevňující středový můstek - tedy tu část konstrukce, kam se dříve přidělávaly blatníky.

Přípravou a stavbou strávil tři měsíce. Jen hledání podkladů a vymýšlení správného výrobního postupu zabralo tři týdny. Největší problém nastal hned na samotném začátku - krátce poté, co se rozhodl, že do projektu jde, měl nehodu na kole a při pádu si zlomil zápěstí. „Šest neděl jsem nemohl používat jednu ruku. Naštěstí soustruh i frézu umím ovládat jen jednou,” říká. Veškerý čas, který se mu uvolnil tím, že nemohl trénovat, věnoval přípravě dokumentace pro stavbu.

Původní SLAVIA v závodní verzi měla pevný převod a postrádala brzdy, jak je známe dnes, takže rychlost se na ní dala regulovat pouze jakýmsi driftováním stejně tak, jak to dnes dělají uživatelé takzvaných fixies. „Uvažovali jsme i o variantě, že bychom kolo z bezpečnostních důvodů vybavili současnou brzdou, ale tím bychom se vzdálili od originálu a už by to nebylo ono,“ vysvětluje Vladimír, který teď chce na osmnáct kilogramů těžkém kole ještě co nejvíc potrénovat.