Uživatelé elektromobilů těží i z dalších výhod elektromotorů, zástavba elektromotoru například umožňuje rovnou podlahu prostoru pro posádku. To je při vhodné konstrukci možné díky absenci výfukové soustavy a v případě pohonu všech kol také absenci kardanové hřídele, neboť elektromotor je u každé z náprav. Podstatně méně místa zabírají také převodovky. „Elektromotory platformy MEB využívají jednoduchý redukční převod,“ upřesňuje Oldřich Vyziblo.
Intenzitu rekuperace u modelu Enyaq nastavuje řidič páčkami pod volantem.
Další praktickou výhodou elektromotorů je schopnost rekuperace energie. Elektromotory v elektromobilech umí při brždění fungovat i v režimu generátoru elektrické energie. To šetří nejen brzdy vozu, ale zároveň vrací část energie do baterií, což je něco, co tradiční vůz se spalovacím motorem (bez hybridního ústrojí) nedovede.
Elektromotory jako takové dokáží být při správném návrhu také šetrné k životnímu prostředí. Například díly vyrobené ze směsi hliníku je možno v rámci procesu recyklace znovu použít pro výrobu nových dílů. Recykluje se taktéž vinutí motoru vyrobené z mědi.
Robot ukládá baterii elektromobilu na podvozek.
Budoucí vývoj elektromotorů v automobilech směřuje k omezování použití permanentních magnetů s podílem vzácných kovů, které se využívají u synchronních elektromotorů. Příkladem takového stroje je motor, který drahé permanentní magnety nahrazuje standardním měděným vinutím, podobným vinutí statoru. Takovýto motor je pak nazýván synchronním motorem s cizím buzením. Jedná se o typ motoru v průmyslu běžně používaný, k jeho nasazení v automobilech vede optimální poměr ceny a dosažitelné účinnosti. Na druhou stranu není tolik kompaktní a klade si vyšší nároky na řídicí výkonovou elektroniku. „Snahou je snižovat množství vzácných a drahých kovů obsažených v magnetech, nebo se bez nich obejít úplně,“ uzavírá Jiří Šlechta.