Můj Enyaq: musí být červený a utáhnout karavan

Dokonalý parťák pro běžné dny i objevitelské výlety s karavanem. Škoda Enyaq zcela změnila dánskému páru zážitek z cestování. Jízda na elektřinu se pro ně stala životním stylem.

11. 7. 2024 eMobilita

V srdci dánského Jutska, ve vesnici Sønder Felding jižně od Herningu, žije devětačtyřicetiletý Poul Houborg Jepsen. Přes den vozí elektrickým mikrobusem postižené děti do školy. Jeho žena Dorthe pracuje v jídelně v nejbližším větším městě. Zamilovali si klid života na dánské vesnici a užívají si společné koníčky — jedním z nich jsou výpravy za dobrodružstvím v obytném přívěsu.

Škoda Enyaq iV 60 Sportline manželů Jepsenových

„Škodovkami jezdíme už opravdu dlouho,“ vzpomíná Poul na své automobily. Škoda Enyaq iV 60 Sportline je jeho sedmým autem značky Škoda. Tento červený skvost, který si s manželkou pořídili v květnu 2023, pro ně není jen automobil, ale i vyjádření jejich stylu a sympatií. „Před Enyaqem jsme čtyři roky měli Fabii Combi TSI DSG z roku 2019. Ale půvab elektromobility v kombinaci s mými zkušenostmi s řízením elektrického minibusu v práci vedl k tomu, že nám přechod na elektromobil přišel jako přirozený krok,“ vysvětluje Poul. Rozhodnutí pro elektroauto ovlivnila nejen jeho funkčnost, ale i přízemnější faktor — červená barva. „Barva pro nás byla důležitá. Když jsme narazili na červený Sportline, hned jsme věděli, že ho prostě musíme mít,“ usmívá se Poul.

Dnes, kdy mají na tachometru přibližně 36 000 kilometrů, je Enyaq neodmyslitelnou součástí jejich života. Elektrickou škodovku si neoblíbili jen Poul a Dorthe, ale i jejich rodina a přátelé. „To auto a zejména jeho barva se jim moc líbí. Hodně se zajímají, jaké to je vlastnit elektromobil, protože v našem okruhu je jich zatím jen pár,“ svěřuje se Poul.

Svůj Enyaq si vybrali nejen podle barvy, ale elektromobilita také hrála zásadní roli.

Nabíjení je příležitost

Červený Enyaq se brzy stal nedílnou součástí jejich každodenního života. „Dorthe s ním jezdí do práce, já se z práce domů vracím elektrickým minivanem. O víkendech jsme často na cestách a někdy táhneme obytný přívěs za malým dobrodružstvím,“ popisuje Poul. Bylo pro ně zásadní, aby se Enyaq dal používat stejně jako jakékoli jiné auto, které vlastnili předtím, a to jak pro každodenní jízdu, tak pro výlety s karavanem.

Poul se podělil i o své zkušenosti s výdrží baterie modelu Enyaq a jeho dojezdem. „V zimě ujedeme na jedno nabití asi 220 až 250 kilometrů, ale v létě se pohybujeme mezi 370 až 390 kilometry.“ Volba modelu 60 s menší baterií byla záměrná, poradilo jim ji několik prodejců Škoda, kteří chápou jejich potřeby. „Nadhodili, že pro nás by větší baterie byla jednoduše zbytečný výdaj. Zastávky na dobíjení při delších cestách jsme vždy vnímali spíše jako příležitost než jako problém. Je to šance udělat si přestávku, třeba si protáhnout nohy nebo si odskočit — prostě výhra pro všechny.“

Nabíjení Enyaqu se pro ně stalo tak normálním jako tankování běžného automobilu, ale s větším pohodlím, které jde ruku v ruce s domácím dobíjením. „Většinou ho nabíjíme u nabíječky, kterou moje společnost instalovala pro elektrický minibus. Nabíjení na 80-90 % v neděli a pak podle potřeby hodinové dobíjení ve středu a v pátek nám dokonale vyhovuje,“ nastiňuje Poul strategii, která maximalizuje účinnost, aniž by narušila jejich časový harmonogram.

Navzdory běžným obavám z toho, že autu „dojde šťáva“, mají Poul a Dorthe pozitivní zkušenost bez jakýchkoli starostí. „Nikdy se nám nestalo, že by nám došla energie. Dorthe byla zpočátku trochu nervózní ohledně dojezdu, ale tyto obavy rychle vymizely. Několikrát se jí podařilo bez problémů dojet domů s posledními třemi nebo čtyřmi procenty baterie,“ líčí Poul rostoucí důvěru v jejich elektromobil.

Odtah na elektřinu? Bez obav!

Již dlouho je baví cestování ve spojení s pohodlím domova na kolech. „Když jsme se tedy rozhodli pro Enyaq, bylo nutné, aby utáhl náš karavan. Dokonce jsme nechali karavan zvážit, jestli na něj má Enyaq tažnou kapacitu a nechali jsme si pro náš tunový karavan rezervu 1 200 kg,“ vypráví Poul.

Jejich karavan z roku 1997, který si koupili během „koronavirového šílenství“, představuje nostalgický návrat do jednodušších časů a je od té doby středobodem jejich cest po Dánsku. Od větrem ošlehané krajiny Skagenu, nejsevernějšího města Dánska, přes drsné pobřeží Rømø poblíž německých hranic až po poklidnou krásu Silkeborgu se Enyaq a karavan osvědčily jako stabilní společníci. „Loňská letní cesta ze Skagenu do Rømø a náš podzimní výjezd do Silkeborgu za bouřky potvrdily stabilitu a spolehlivost Enyaqu. I přes zuřivost bouře měl Enyaq vzhledem ke své hmotnosti na silnici stabilní trakci a náš útěk ze Silkeborgu byl díky tomu bezpečný,“ vzpomíná Poul.

Poula především zajímalo, jak si Enyaq poradí s karavanem.

Enyaq i s menší baterií a výkonem 179 koní zaujme svou účinností a zpochybňuje představu, že více je vždy lepší. „S taženým karavanem je průměrná spotřeba zhruba 29,5 kWh na 100 kilometrů. Oproti tomu, co by se dalo očekávat, jsme nezaznamenali žádný pokles výkonu ani dynamiky. Je to vlastně docela pozoruhodné a vzbuzuje to v člověku pochybnosti o limitech tažné síly,“ chválí Poul schopnosti vozu.

Nabíjení Enyaqu při tažení karavanu je však logistická výzva — nabíjecí slot je totiž obvykle určen pouze pro jedno auto a nepočítá s přívěsem. „U nabíjecích stanic musíme karavan odpojovat, protože na cestách využíváme především rychlonabíječky. Sice to není ideální, zvládat se to však dá a povzbuzují nás zprávy o tom, že přibývá nabíjecích stanic, které pojmou i přívěsy,“ vysvětluje Poul problém s prostorem při nabíjení s obytným přívěsem a zároveň poukazuje na světlejší budoucnost karavaningu.

U většiny nabíjecích slotů to zatím s karavanem moc nejde, ale i to se dá vyřešit, jen je třeba přívěs odpojit.

Poul se zamýšlí také nad rozdíly mezi taháním s jejich předchozím vozidlem se spalovacím motorem a vozem Enyaq a zdůrazňuje bezproblémový přechod a výhody elektrického tahání. „Naše zkušenosti s taháním u Fabie a nyní u Enyaqu svědčí o tom, že elektrická varianta je nejen životaschopná, ale v mnoha ohledech i výhodnější.“

Těm, kteří uvažují o přechodu na elektrické tahání, nabízí Poul pár rad založených na zkušenostech. „S tímhle krokem neváhejte. Enyaq se i s menší baterií dobře hodí i na dlouhé cesty. Zatímco my jsme si na naše místní dobrodružství vybrali menší baterii, zájemci o delší cesty, třeba až do Itálie, by nejspíš měli zvážit větší baterii. Ale pro naše potřeby a cestovní záliby byl Enyaq perfektní volba.“

Poul Houborg Jepsen se svou ženou

Maličkosti, na nichž záleží

Pokud vám Poulovo vyprávění dosud znělo jako pohádka, možná vás napadne: nemá elektromobil třeba nějaké nevýhody? „Největší nevýhoda? Zjistíte, že jezdíte častěji, než je nutné, jen protože můžete,“ směje se Poul. Při diskusi o výhodách se rozhovor stočí k praktičtějším věcem. „Komfort a ekonomičnost jízdy elektromobilem jsou nesrovnatelné,“ vysvětluje Poul. „Počáteční pořizovací cena je sice vysoká, ale průběžné náklady jsou výrazně nižší. Díky cenám elektřiny ve srovnání s pohonnými hmotami a nízké dani z vlastnictví v Dánsku to z ekonomického hlediska dává smysl.“

Údržba a servis Enyaqu přišly Poulovi a Dorthe snadné. „Provedli jsme několik aktualizací a záručních prací, například světelné logo v zrcátkách, ale nic zásadního. Náš místní prodejce Škoda v Herningu se k nám choval neuvěřitelně vstřícně.“

Design vozu Enyaq a jeho chytrá řešení jsou pro Jepsenovy zlatým hřebem, zejména pokud jde o rodinné výlety. „Mít chytré úložné a praktické funkce je velký rozdíl, zejména když jsme na výletě se synovcem a neteří. Jsou to maličkosti, díky kterým si svého vozu vážíte ještě víc,“ poukazuje Poul na to, jak Enyaq vychází vstříc potřebám rodinných uživatelů.

Pro Poula je Enyaq jeho už sedmou škodovkou.

Pro ty, které zajímá dojezd a jízdní vlastnosti elektromobilu, má Poul cenný postřeh. „Naučit se chápat a předvídat dojezd svého vozu se člověku časem stane druhou přirozeností. I když tahání obytného přívěsu může přesnost údajů trochu zkreslit.“

Vzpomíná na jedno setkání, které podtrhuje nečekanou přitažlivost modelu Enyaq. „Náš sametově červený Sportline vyvolával rozruch, zejména ve svých počátcích. Jednou poblíž prestižního hotelu v Gammel Skagen náš Enyaq vzbudil větší pozornost než nedaleké Ferrari a Range Rover. Půvab elektromobility může podle všeho konkurovat i těm nejluxusnějším autům se spalovacím motorem,“ líčí se smíchem.

Na závěr svých úvah Poul vyzývá ty, kteří uvažují o elektromobilu, aby s touhle změnou neváhali. „Je to jednodušší, než si myslíte. Zkoumali jsme i jiné značky, ale naše historické zkušenosti se škodovkami v kombinaci s nabídkou modelu Enyaq pro nás znamenaly perfektní volbu.“