Problematiku nabíjení elektromobilů by šlo buď velmi složitě rozebírat, nebo ji naopak zjednodušit na konstatování, že stačí dodaný kabel strčit do zásuvky a je to. Doma to bude standardní kabel dodávaný s vozem, nebo zástrčka instalovaného wallboxu, na cestách většinou kabel, který v sobě má nabíjecí stanice integrovaný.
Pro pohodlné dobíjení doma nabízí ŠKODA AUTO vlastní wallboxy, na přání i včetně instalace.
Pokud se budeme ale bavit o nabíjení jako takovém, o jeho podstatě, pak existují dva způsoby: nabíjení střídavým proudem (AC) a nabíjení proudem stejnosměrným (DC). Střídavým proudem se auto nabíjí z běžné elektrické sítě, stejnosměrným ze sloupku nabíjecí stanice, který v sobě již má instalovaný měnič. Právě měnič je přitom svým způsobem hlavním důvodem, proč se u těchto způsobů nabíjení liší maximální výkony, které běžně poskytují.
Věc se má tak. Baterie ukládá energii ve formě stejnosměrného napětí a auto potřebuje mít vlastní palubní měnič, který umožní právě i ze sítě se střídavým napětím baterii dobíjet stejnosměrným proudem. Takový měnič ale pro určité výkony vyžaduje určité parametry, třeba už jen kvůli tepelnému zatížení, které jeho práce představuje. A kdyby mělo mít auto na palubě měnič střídavého napětí na stejnosměrné pro vysoké výkony, jaké běžně dávají DC nabíječky, byl by příliš velký a těžký.
Standardní měnič v autech je tedy kompaktní a dovede pracovat s výkony v řádech jednotek až nižších desítek kW, to jsou tedy výkony, které poskytne AC nabíjení doma ze zásuvky, wallboxu, nebo na cestách z veřejné dobíjecí stanice. Nabíjení si řídí auto samo a vše jde přes jeho vlastní měnič. Třeba elektromobil ŠKODA ENYAQ iV takto zvládne výkon až 11 kW.