Babeta, Černá Hora, Taub… originální škodovky z historie

Vývoj motorových vozidel se ubíral různě klikatými cestami. Výrobci mnohdy museli reagovat na specifické potřeby zákazníků. Připomeňte si průkopníky technologií později úspěšně uplatněných v sériových vozech.

12. 12. 2024 Historické vozy

1905-1911: Laurin & Klement LW, tříkolky pro Čechy i Mexičany

V hustém městském provozu přijdou rozvážkovým a poštovním službám vhod lehké a obratné motorové tříkolky. To platilo už před 120 lety. V letech 1905-1911 takové tříkolky v Mladé Boleslavi vyráběli s využitím dílů svých úspěšných motocyklů. Vzadu sedící řidič měl výhled přes hlavy dvou pasažérů, případně krytý prostor pro až 200 kg nákladu. Zvláště úspěšný byl model Laurin & Klement LW. Motorky se sajdkárou a tříkolky Laurin & Klement začali poštovní zaměstnanci používat k dopravě zásilek nejdříve ve Vídni, poté i v Budapešti a Praze. Jak dokládají vzácné dobové fotografie, v roce 1908 zamířila menší série až do Mexika. Pozorný pohled potvrdí, že kromě tříkolek vykonávaly službu u „Servicio postal“ také motocykly z Mladé Boleslavi.

1908-1909: Obratné trambusy Laurin & Klement E „Černá Hora“

V roce 1907 vypsalo knížectví Černá Hora výběrové řízení, ve kterém firma L&K zvítězila a v červenci 1908 podepsala smlouvu na zajištění dopravy poštovních zásilek a cestujících na několika autobusových linkách. Generální ředitel Václav Klement ale na místě zjistil, že úzké silnice s bezpočtem zatáček často malého poloměru a hornatý charakter terénu vyžadují vozidla speciální konstrukce — musela být třeba kratší a mít užší rozchod kol. Od června do listopadu 1908 vzniklo šest pětimístných „omnibusů“, jak se tehdy říkalo autobusům, dále dva skříňové dodávkové automobily a jeden valník typu E s přízviskem „Černá Hora“. Tzv. letní varianta autobusu dostala dvě podélné lavice pro 5+5 sedících pasažérů, celková kapacita sotva čtyřmetrového vozidla tedy vzrostla na 12 osob.

1935: Nestárnoucí proudnicový elegán Škoda 935 Dynamic

K nejzdařilejším „proudnicovým“ vozům i ve světovém srovnání patřil prototyp sedanu Škoda 935 Dynamic (1935). Pozoruhodné byly i jeho další technické „vychytávky“ jako kapalinou chlazený čtyřválcový dvoulitrový „boxer“ — tedy motor s protiběžnými (jakoby boxujícími) písty. Dával výkon 55 koní (40 kW) a vůz s úctyhodným rozvorem 3 200 mm zrychlil na 130 km/h. Škoda 935 Dynamic sice vznikla jen ve dvou prototypech, know-how však nepřišlo nazmar. Kromě řady sportovních vozů Škoda se aerodynamické karoserie brzy uplatnily i v sériové produkci. V období 1939-1941 vznikla více než stovka vozů Rapid 1500 OHV „Dálnicový“, vyvinutých pro tehdy teprve budované rychlostní komunikace.

1947-1948: Technologický brainstorming ‑ Škoda 950 „Taub“

Do Mladé Boleslavi byl po druhé světové válce pozván americký odborník na moderní organizaci automobilového průmyslu Alex Taub. Na základě jeho podnětů vznikla 30. září 1947 obsáhlá zpráva s řadou konkrétních návrhů. Taub například navrhoval vyrábět místo modelu Škoda 1101 „Tudor“ zcela nový vůz se čtyřválcem 1,2 l, motor nové škodovky měl být umístěn před přední poháněnou nápravou, počítalo se s páteřovým nosníkem rámu a nezávislým zavěšením všech kol. Taub navrhl mimo jiné hmotnostní limit prostorného čtyřmístného vozu: pouhých 760 kg. V Mladé Boleslavi vznikly v tomto duchu dva prototypy Škoda 950 s celokovovou karoserií. Na snímcích si můžete prohlédnout původní představu tvůrců v podobě modelu.

1952: Průkopník pohonu 4x4 ‑ Škoda 973 Babeta

Myšlenka na pohon všech čtyř kol sahá v Mladé Boleslavi až do druhé poloviny 30. let minulého století. Automobilka tehdy přišla s prototypem vojenského speciálu 903, který konstrukčně vycházel z luxusního osobního modelu Škoda Superb. Speciál měl konfiguraci 6x4, poháněné byly dvě zadní z celkem tří náprav.

V roce 1952 přišel z Mladé Boleslavi další krok v podobě modelu 973. Tento vojenský speciál měl konfiguraci 4x4, průchodnost terénem zlepšil značný nájezdový úhel 55° vpředu i vzadu, stoupavost činila až 85 %. Vůz zůstal stabilní i při bočním náklonu 47-58 %, podle polohy různě zatíženého vozidla vůči svahu. Pozornost budila také 600milimetrová brodivost a schopnost překonávat čtvrt metru vysoké překážky. Škodováckého typu 973 vzniklo jen asi 30 kusů. Do povědomí se zapsal spíše svojí rolí v československém filmovém muzikálu „Kdyby tisíc klarinetů“ (1964). V něm zazněl hit „Babeta šla do světa“, jemuž terénní vůz vděčí za svoji přezdívku Babeta.