1909: Vytáhlá závodní laurinka FCR
Místo kubatury motorů se závodní vozy kdysi řadily do tříd podle počtu a vrtání válců, zdvihu pístů (tedy i výslednému objemu motorů) se meze nekladly. Šéfkonstruktér aut i letadel Otto „Hiero“ Hieronimus v tomto duchu navrhl speciál Laurin & Klement FCR. V létě 1909 vznikly dva exempláře. Stokoňový (73,6 kW) čtyřválec s rozvodem OHC a objemem 5 672 cm3 měl šokující (ne)poměr mezi vrtáním 85 mm a zdvihem litinových pístů, kmitajícím pekelně rychle po čtvrtmetrové dráze. Není divu, že minimalistická karoserie byla absurdně vysoká. Hned při svém debutu v září 1909 na prestižním závodě do vrchu u rakouských lázní Semmering dosáhl vítězný Hiero úctyhodného průměru 72,1 km/h na trati se stoupáním až 9,2 %.