Světem s žertem

Vtip s nejnovějším učňovským vozem ŠKODA se stal hitem po celém světě, protože přesahuje jazykové i kulturní bariéry. Přečtěte si, kdy humor funguje navzdory všem hranicím.

28. 11. 2016 Koncepty

Atenhle znáte?
„Tak jsem o dvě kila lehčí,“ povídá paní své přítelkyni.
„Ty máš nějakou zvláštní dietu?“
„To ne, ale jela jsem metrem bez jízdenky a přišel revizor.“

Řeknete-li tento vtip v jakémkoli jiném jazyce, zejména anglicky, ztrácí pointu. Humor se totiž velmi často ztrácí v překladu. Nachytávky a kanadské žertíky ale fungují ve všech jazycích a prostřednictvím smíchu spojují národy. Skrytá kamera zachycuje překvapené reakce na nějaký žert – jako například video odehrávající se v automyčce s nejnovějším učňovským vozem ŠKODA, které pobavilo celý svět, protože překračuje všechny jazykové i kulturní hranice. Ale je to skutečně tak?

V rychlosti si na YouTube projeďte některá videa s kanadskými žertíky a narazíte na mnohé, co jednotlivé země odlišuje. Poněkud krutým vtípkem v Rusku je shazovat lidi z jízdních kol. Ve Spojeném království mají v oblibě používat alter ega, jako je třeba Ali G, v roli hlavního hrdiny. A ve Spojených státech zrealizovali jeden z nejpromyšlenějších žertů vůbec, když přesunuli státní hranice s Kanadou do Texasu a řidiče tak dokonale zmátli. Nejsem si však jist, zda ten poslední přesahuje hranice národů, i když si s nimi doslova pohrává.

Existuje však věc, na které se shodne snad celý svět: Němci nemají vůbec žádný smysl pro humor. Jeden německý komik, Henning Wehn, samozvaný „Německý komediální velvyslanec“ (je na vás, zda vám to připadá vtipné) – si tuto globální otázku vzal na paškál v úvodním vtipu svého stand-up vystoupení. „Někdo říká, že Němci nemají smysl pro humor,“ řekne a obecenstvo se usmívá. „Mně to vtipné nepřipadá.“

Jeho úspěch Němce neodradil od toho, aby se domnělou absencí smyslu pro humor zabývali. Pokrokem je Německý institut humoru, který podle své webové stránky „spojuje vědecký výzkum s praktickými školícími kurzy“ a nabízí „cílené poradenství, přednášky, zábavné show a workshopy s praktickým nácvikem“. Pokud vám tohle nepřipadá vtipné, jste buď Němec nebo Francouz. Protože lidé ze země galského kohouta, kromě toho, že k jídlu podávají šneky (to přece musí být vtip?!), mají svůj oficiální úřad pro humor: Asociaci pro podporu výzkumu v komedii,

smíchu a humoru (The Association for Development of Research into Comedy, Laughter and Humour - CORHUM).

Podrobnější akademický výzkum po celém světě zjistil, že v evropských zemích je v oblibě nekonvenční surreálný humor, zatímco Američané a Kanaďané dávají přednost vtipům, v nichž se zesměšňuje některá z postav. A zdá se, že většina z nás se ráda posmívá svým sousedům. Poláci toto umění ještě pozdvihli v souvislosti s Čechy, s nimiž sdílejí státní hranici. Způsob, jakým Češi mluví, se jim zdá nesmírně zábavný, hlavně proto, že čeština jim zní jako legrační jazyk. Příčina nedorozumění, hádek a hurónského smíchu jsou pak mylné interpretace jejich mateřštiny. Zde uvádíme příklad: polské slovo „czerstwy“ znamená „starý a ztvrdlý“, ale zní jako české „čerstvý“, které naopak znamená „nový a svěží“. Zkuste si představit, jak Čech chválí polskému sedlákovi jeho „čerstvou“ zeleninu. A jsme u toho. Humor je do velké míry spojen s jazykem a kulturou.

Avšak nezapomínejme, že humor je vážná věc. Evoluční teoretik Charles Darwin řekl, že „lechtání mysli“ je společenská hra, která buduje soudržnost – a existuje již přes čtyři miliony let, od období prvních hominidů. Důkazem budiž to, že šimpanzi a gorily se rádi společně smějí. Filozof Immanuel Kant vysvětluje, že „Smích je pocit, který je navozen náhlou přeměnou nesplněného očekávání v nic.“ Má na mysli fakt, že o humoru mluvíme v případě, kdy se informace nečekaně a elegantně rozkryje v pointě. (Snad stojí za to připomenout, že Kant byl Němec). Sigmund Freund, otec psychoanalýzy, měl za to, že některé události vytvářejí agresivní energii, a když se tato energie uvolní, zakoušíme ji jako humor.