Bezpečně testováno na lidech

Jak dlouho řidiči trvá, než si pustí oblíbenou hudbu? Je lepší ovládat klimatizaci knoflíkem, nebo na displeji? To vše a mnohem více se ve Škoda Auto testuje na simulátorech, ale i reálných autech a především na skutečných lidech. Podívejte se, jak takové testování vypadá.

26. 11. 2024 Škoda svět

Výzkum zákaznické zkušenosti analyzuje chování uživatelů automobilů. Snaží se porozumět jejich potřebám a preferencím, které se pak promítají do dalšího vývoje vozů i jednotlivých technických řešení. Tým specialistů z oddělení uživatelského testování sbírá a vyhodnocuje data z různých zdrojů od už provedených výzkumů až po organizované kvantitativní a kvalitativní výzkumy se zákazníky. Při zkoumání zákaznické zkušenosti nejde jenom o zjišťování, zda a jak některá část či funkce lidem vyhovuje, jestli chápou její použití a zda je to něco, co očekávají. Jde také o možnost změřit, jakou úroveň daná věc má. Typicky se měří, jak dlouho člověku trvá udělat nějaký jednoduchý úkon.

Během testování se zkouší, jak lidé reálně používají jednotlivé funkce nebo ovládací prvky vozu, například ovládání pátých dveřích.

„Na začátku jsme například měřili, jak dlouho trvá řidiči najít oblíbenou stanici nebo playlist v knihovně, když si chce pustit hudbu. A postupně jsme přidali i další subjektivní měřítka, tedy jak se člověk cítí, jak je spokojený a jestli ho určitá věc například ohromila — je to nové, skvělé. Nebo je to něco, co ho překvapilo negativně a nelíbí se mu to? Dnes kvantifikujeme i tyto subjektivní názory zákazníků v řadě oblastí,“ popisuje odborný koordinátor UX Jan Rudinský.

Tým datových analytiků rozvíjí sběr a analýzu dat ze samotných aut. Ta mají možnost zaznamenávat a zjišťovat, které úkony člověk provedl, a to lze využívat ke zlepšování funkcí samotného auta i pro vylepšování prostředí pro uživatele. Tedy například to, zda se má určitá funkce má ovládat hapticky, tedy pomocí fyzických prvků — páček, tlačítek nebo otočných ovladačů —, nebo stačí ovládání digitální prostřednictvím displeje, které je z hlediska výroby jednodušší a levnější.

Auto sbírá data?

Možná vás napadlo, že vaše auto shromažďuje spoustu informací. Nemusíte se však obávat – pravidla sběru dat jsou nastavena tak, aby chránila vaše soukromí, a slouží pouze k optimalizaci a vylepšení služeb. Datoví analytici získávají potřebné informace cíleně, na základě konkrétních požadavků. Tyto informace pocházejí z vozů v testovacích flotilách a od uživatelů, kteří se dobrovolně zapojili do programu a poskytli svůj souhlas s omezeným sběrem údajů. Údaje, které jsou pro vás citlivé, zůstávají v bezpečí.

„Reálným příkladem, kdy uživatelské testování přineslo inovaci do vyvíjeného auta, je ovládání klimatizace u nejnovější generace modelů Kodiaq a Superb. Ve spolupráci s kolegy z ergonomie jsme ověřili, že když chceme snížit teplotu, použití displeje zabere člověku významně delší čas a více rozptýlí než použití ovladače otočného. Proto jsme se vydali opačnou cestou než většina konkurence a do vozů jsme dali otočné ovladače,“ vysvětluje Rudinský.

Zde výzkumník požádal respondentku, aby změnila funkci otočného ovladače.

Jeho tým také řešil, jak by měl vypadat nový volant, tedy jak by měla být uspořádána tlačítka na něm. I tady pomohla data, která sesbírali — co lidé často používají, jak jednotlivé prvky na volantu rozmístit. Jednu funkci člověk použije desetkrát za jízdu, jinou párkrát za stovku jízd. „Víme tedy, jakou důležitost jednotlivé prvky mají, a podle toho jsme mohli design volantu navrhnout,“ dodává Rudinský.

Pomoc umělé inteligence

Umělá inteligence prostupuje už několik let naše životy a datová analytika v uživatelském testování není výjimkou. Jen projít a utřídit obrovské množství dat, která se v tomto oboru sesbírají, by člověku zabralo měsíce. Umělé inteligenci to trvá sekundy. Navíc to jazykovému modelu lze zadat přirozeným jazykem, není nutné nic kódovat, programovat.

Respondentka mění hlasitost rádia pomocí Smart Dials.

„Systém nám běžně formulovanou řečí vrátí odpověď. V současné době experimentujeme s tím, jak tyto systémy efektivně využívat pro zpracovávání velkého objemu dat, která už máme od zákazníků, tedy primárně z výsledků nejrůznějších studií. Umělá inteligence je báječná v tom, že dokáže identifikovat relevantní zdroje, projít je a zjistit, jak řidič používá konkrétní funkcionalitu,“ říká datová analytička Ivana Bohuslavová.

Umělá inteligence umí navíc informace dávat do souvislostí. Pro příklad: bude vás zajímat používání tempomatu. Systém si projde obrovské množství údajů z provozu, dokáže určit, jak dlouho jízda trvala, kolikrát během ní řidič tempomat použil a v jakých rychlostech. A odpověď nevrátí jako změť čísel, nýbrž jasně a strukturovaně zformulovanou informaci. „Jsme zatím na začátku a už teď vidíme, že možnosti jsou v této oblasti do budoucna opravdu velice široké,“ dodává datový analytik Štěpán Pícha.

Zde respondentka mění funkce otočného ovladače.

Lidé na pozorování

Druhou částí zkoumání uživatelského zážitku je už testování se skutečnými uživateli a zákazníky, tedy interakce mezi uživatelem a automobilem, ovládání různých funkcí. „Naším světem je kabina vozu a to, co se v ní odehrává. Během vývoje a vylepšování například již zmiňovaného ovládání klimatizace či dalších řešení vznikne jeden nebo více konceptů, které je potřeba porovnat a ověřit. Pokud nehrozí střet zájmů, bereme si k testování často i zaměstnance automobilky,“ popisuje výzkumník David Rejzl.

Jednoduše řečeno, pro ověření funkčnosti ovladače klimatizace nevadí, když přijdou účetní. Jinak si ale tým uživatelského testování zve lidi zvenčí, má na ně svá kritéria, ať už jde o životní postoje jako vztah k udržitelnosti nebo rodinné hodnoty, případně může jít o specifické sociodemografické faktory. „Pozveme si je na pohovor a pokud máme prototyp vozu, povídáme si přímo u něj. Respondent si vyzkouší testované koncepty a řekne svůj názor, pro a proti, co fungovalo a co se mu nelíbilo. Dotazovaného zároveň pozorujeme, jakým způsobem s jednotlivými koncepty pracuje, jak plní zadané úkoly,“ dodává koordinátor Petr Filip.

Za jízdy se testují různé úkony, například volba rádiové stanice.

Časté je i testování v simulátoru, který má volant, pedály, palubní desku. A na obrazovkách probíhá simulovaná jízda. Řidič jede, zrychluje, zatáčí, zpomaluje. A plní úkoly. Přitom je v bezpečí, nenabourá. „My respondenta pozorujeme a měříme různé veličiny, jako je třeba odchýlení od optimální dráhy. To naznačuje, že dotyčný byl ve větším stresu, než bylo nutné, a že plnění úkolu odvádělo jeho pozornost víc, než by bylo vhodné. Z čehož plyne, že daný koncept asi není nejlépe vyřešený a že je tam velká pravděpodobnost, že pokud by se dostal do reálného provozu, mohl by představovat riziko,“ popisuje odborný koordinátor uživatelského testování Maxim Savelov.

O sekundu rychleji

Nejpokročilejší je potom testování ve skutečném automobilu. To většinou probíhá na uzavřeném polygonu, opět kvůli maximální bezpečnosti. Tady už ke slovu přichází i to, že řidič auto cítí, vnímá rychlost, zrychlení, zpomalení, boční síly a podobně. A opět plní různé úkoly v autech vybavených jednotlivými koncepty a pozoruje se, jak se respondent dostane k cíli. „Opět ho pozorujeme, a pak si s ním povídáme, jak jednoduché nebo složité to bylo, co mu vyhovovalo a co zdržovalo. Výsledky od všech zúčastněných sesbíráme, vyhodnotíme a předáme je týmům, které na jednotlivých konceptech pracují. Ty tuto zpětnou vazbu zapracují a rozhodují se, který koncept je lepší a má větší potenciál k dalšímu rozvoji,“ popisuje Savelov.

Testování změny teploty za jízdy. Respondentka měla popsat, jak se jí operace prováděla a jestli přesně ví, jakou teplotu má nastavenou.

A právě tímto způsobem se na polygonu testovalo zmiňované ovládání klimatizace, které se ve finále dostalo až do současných Kodiaqů a Superbů jako Smart Dials. „Když jsme požádali respondenty, aby během jízdy snížili teplotu o jeden stupeň, zjistili jsme, že ovládání na displeji jim trvá o sekundu déle, během které nesledují vozovku, než ovládání pomocí otočných ovladačů. Na měření se používá speciální zařízení v podobě brýlí, které kamerami sleduje oči testovaného člověka a dokáže určit, kam v každou chvíli jeho pohled směřuje a jak dlouho na daném místě spočine. Sekunda se může zdát málo, ale při jízdě dálniční rychlostí to představuje 36 ujetých metrů bez věnování se řízení. Právě to byl jeden z našich argumentů, když jsme prosazovali toto řešení pomocí fyzických ovladačů. A uspěli jsme!“

Oddělení uživatelského testování

Tým má dvě skupiny: datové analytiky a výzkumníky. Ti první zpracovávají rozsáhlá data z existujících výzkumů, ale i z vozidel v provozu, a mohou proto přesněji určit, jak se konkrétní prvky (tlačítka, multifunkční ovladače, displeje a podobně) v autech používají. Tým výzkumníků se zaměřuje na zpracování studií poznávajících skutečné uživatele — respondenty. S nimi se provádí testování reálné zkušenosti, pomocí dotazníků, moderovaného rozhovoru nebo pozorováním jejich chování v simulátoru či za jízdy. „V současné době rozšiřujeme aktivity na regionální specifika, především s ohledem na strategický indický trh a region ASEAN,“ doplňuje Petr Filip.