Některé podniky jsou četnými dlouhými skoky obzvláště vyhlášené – například Finsko nebo Švédsko. Pro takové případy je vůz speciálně nastaven. Inženýři se během seznamovacích jízd snaží co nejpřesněji vyhodnotit profil každé tratě a tomu přizpůsobí charakter podvozku.
„Pokud se na trati vyskytuje více skoků, nastavení tlumičů se přitvrdí. Především v oblasti rychlé komprese, která je z hlediska dopadů po skocích nejdůležitější. To umožňuje absorbovat větší množství energie během dopadu. Dále lze změnit světlou výšku vozu. Vyšší výška pomáhá prodloužit kompresní zdvih tlumiče u kratších skoků, kdy se nestihne plně vyvěsit,“ popisuje Eric Mommey.
Důležitá je i správná technika průjezdu. Pokud například jezdec před skokem znejistí a příliš silně zabrzdí, může velmi tvrdě dopadnout na přední část vozu.
Technici rozlišují dva hlavní druhy skoků – krátké, které trvají méně než sekundu, a dlouhé. Náročnější jsou paradoxně ty kratší. Při delším než sekundovém skoku jsou kola plně vyvěšena, a proto je při dopadu k dispozici plný zdvih tlumiče, jenž lépe absorbuje energii při dopadu. Při kratším skoku se však kolo nestihne zcela vyvěsit, není k dispozici plný zdvih tlumiče a je obtížné pohltit energii při dopadu pouze zdvihem tlumiče. Proto je v tlumiči takzvaný hydraulický doraz, který pohlcuje část energie.
A jak tedy správně skákat s rallyovým speciálem? Před skokem přibrzdit a srovnat auto, a pak už jen zašlápnout plynový pedál do podlahy, aby se neodlehčila přední náprava, a užívat si let.