Jak OCTAVIA G-TEC natankovala mrkev a cibuli

Když nasednete do vozu OCTAVIA G-TEC a nastartujete, podle zvuku nebo chování auta vůbec nepoznáte, že zrovna spalujete zemní plyn. Svědčí o tom snad jen digitální údaj o spotřebě ukazující kilogramy místo tradičních litrů na 100 kilometrů.

Pozornější pohled pak odhalí dva palivoměry na přístrojovém štítu – vůz má totiž dvě nádrže. V té větší je CNG, v menší benzin. Benzinový pohon vůz využívá pouze v několika případech – když startuje po doplnění zemního plynu, pokud venkovní teplota klesne pod –10 °C nebo pokud jsou zásoby zemního plynu vyčerpány tak, že tlak v nádrži klesne pod 11 barů.

ŠKODA OCTAVIA G-TEC nabízí motor 1,5 TSI o výkonu 96 kW (130 k), který má v provozu na zemní plyn přibližně o 25 % nižší emise CO₂ než provedení s čistě benzinovým motorem. Vůz také produkuje mnohem méně oxidů dusíku (NOx) a nevypouští žádné saze.

Díky zásobníkům s kapacitou 17,33 kg zemního plynu je dojezd až 500 km v režimu WLTP při provozu na zemní plyn. V kombinaci s benzinovou nádrží o objemu 9 l se dojezd zvyšuje na 690 km*. Objem zavazadlového prostoru, pod jehož podlahou je plynová nádrž, činí 455 l u verze liftback a 495 l u verze kombi. *Jedná se o předběžný údaj, který se může změnit.

Mimochodem, plyn se tankuje prakticky stejně jednoduše jako benzin. Slouží k tomu píst umístěný hned vedle otvoru palivové nádrže. Na píst se připojí tankovací hadice s plynem a čerpáte stejně jako benzin.

Ekologičnost provozu pak ještě znásobíte, když natankujete čisté palivo bioplyn, který s využitím přírodních materiálů vzniká v bioplynových stanicích. U jedné z nich natankovala OCTAVIA G-TEC nedaleko rakouské metropole Vídně. Nad stojanem se můžete dočíst, že tankujete koňský hnůj. A vlastně je to pravda. I když mezi nádrží auta a skladem s koňskou mrvou, ale i spoustou mrkve nebo cibule, vede cesta přes několik nádrží a trubek.

Tajemství přeměny hnoje a zbytků zeleniny v zařízení EVM Biogas Margarethen popsal pro ŠKODA Storyboard Lukas Malaschofsky.

„Nepoužíváme žádné jídlo,“ vysvětluje hned na úvod, že veškerá zelenina, kterou vidíme ve skladovacích prostorech, nemohla z nějakého důvodu na pulty obchodů, například kvůli neodpovídající kvalitě, a je tedy vlastně odpadem určeným k vyhození. Stejně jako zbytky kukuřičných klasů zbavené zrn a kukuřičné slupky, které leží hned vedle.

Lukas Malaschofsky
EVM Biogas Margarethen

Při výrobě bioplynu však tento odpad nebo například mrkev či cibule poslouží dobře. „Na jaře, když byla velká omezení kvůli koronaviru, jsme měli i brambory původně určené pro jeden řetězec rychlého občerstvení,“ dodává Lukas Malaschofsky. Výrobna využívá i trávu posekanou v areálu nedalekého vídeňského letiště.

Model OCTAVIA je nabízen také ve variantě G-TEC s ekologickým pohonem na zemní plyn, která díky čistšímu spalování produkuje přibližně o 25 % nižší emise CO₂ než provedení s benzinovým motorem.

Všechen bioodpad pak putuje do obřích nádrží, kde se do nich pustí bakterie a začne se uvolňovat metan. Ten poté prochází čištěním, při kterém z něj například uhlíkové filtry nebo různé čisticí procesy odebírají znečišťující látky, třeba síru (na tu je metan bohatý, pokud vzniká například z cibule) nebo CO₂. Toto čištění má mnoho fází a stupňů a na jeho konci je bioplyn odpovídající normám pro veřejné plynovody a tankování do plynových automobilů.

Část takto vyrobeného plynu jde do čerpací stanice na okraji areálu, část do veřejného plynovodu. Roční produkce tohoto zařízení je 2 800 000 kilogramů bioplynu. To by stačilo na naplnění 161 569 nádrží nového modelu ŠKODA OCTAVIA G-TEC.

Na čištění nejde všechen metan, část ho míří do agregátu, který vyrábí 5 200 000 kW/h elektřiny ročně a teplo zásobující asi 70 domácností v okolí. Pomyslný přírodní koloběh nás vrátí i na samotný začátek celého procesu – materiál, který posloužil jako zdroj pro výrobu metanu, je následně použitelný jako hnojivo.