Současný systém platí od roku 1994 a sestává pouze ze 7 znaků ve formátu PP ČČČ PP (Č jsou čísla, P písmena), přičemž po prvním dvojčíslí následuje malý černobílý italský státní znak. Když byl tento systém přijat, tak to bylo poprvé, kdy italské PZ zcela ignorovaly územní příslušnost vozu. Proti tomu se však zvedla silná vlna odporu, a když byl v roce 1999 systém aktualizován, byl prvek udávající územní příslušnost na PZ vrácen, i když jen na dobrovolné bázi. Samotná aktualizace spočívala v dodání dvou modrých pruhů na PZ – jednoho na pravou stranu a druhého na levou. Levý pruh je vždy stejný a zobrazuje hvězdy EU nad mezinárodním kódem Itálie (I), zato pravý pruh může mít několik podob. Jediným povinným prvkem pravého pruhu je žlutý kruh, který je ve stejné úrovni jako hvězdy EU a tvoří k nim optický protipól. V tomto kruhu může (ale nemusí) být uveden rok registrace vozidla a stejně tak pod ním může a nemusí být zobrazena zkratka jedné z italských provincií.
Zobrazení provincie na značce záleží zcela na vlastníkovi vozidla. Zkratky provincií jsou ve většině případů dvojpísmenné a velkými písmeny, jen Řím se označuje celým slovem (Roma). Zvláštním případem jsou autonomní provincie Trento, Bolzano a Údolí Aosty. V jejich případě je druhé písmeno zkratky malým písmem a ve volném prostoru je zobrazen jejich znak. PZ mají obvykle obdélníkový tvar, ale mohou být i čtvercové. V takovém případě začínají písmenem Z.