Zrození legendy 130 RS
První exemplář kupé ŠKODA 130 RS vznikl na bázi sériového modelu ŠKODA 110 R (1970-1980) už na jaře 1975. „Ereso“, jeden z nejúspěšnějších závodních vozů 70. a 80. let v kategorii do 1 300 cm3, vážilo pouhých 720 kg, vybrané díly karoserie jako střecha, kapota a vnější plechy dveří byly výlisky z plechu z hliníkové slitiny, zatímco blatníky či kryt motoru vznikaly ze sklolaminátu. Přední náprava se shodovala s předchozím závodním typem Š 200 RS, zavěšení zadních kol bylo zkonstruováno nově. Skelet vozu dostal oproti standardnímu „erku“ robustní ochranný rám.
Vybrané díly karoserie 130 RS byly výlisky z plechu z hliníkové slitiny, blatníky či kryt motoru vznikaly ze sklolaminátu.
Srdcem 130 RS se stal sériové produkci blízký čtyřválec s ventilovým rozvodem OHV, upravený pro soutěžní použití a odzkoušený ve vozech Š 120 S Rallye. Z objemu 1,3 litru se podařilo dostat až 130 koní (96 kW). K technickým zajímavostem patřily dva dvojité karburátory Weber, osmikanálová hlava válců nebo například mazání se suchou klikovou skříní, obvyklé právě u sportovních nebo naopak terénních automobilů – kvůli nežádoucímu přelévání olejové náplně v tradiční vaně. Blok motoru byl – ve shodě s velkosériovou produkcí – progresivní českou technologií tlakově odléván z hliníkové slitiny, hlava válců z šedé litiny.
Hliníkový čtyřválec měl výkon až 140 koní (103 kW). K technickým zajímavostem patřily dvojité karburátory Weber, osmikanálová hlava válců nebo mazání se suchou klikovou skříní.
Může se zdát paradoxní, že svých slavných závodních úspěchů dosáhla řada 130 RS s „pouhou“ čtyřstupňovou převodovkou, dodavatelé ze socialistického sektoru totiž tehdy nebyli schopni zajistit homologační sérii pětistupňové převodovky. Okruhové verze 130 RS přitom dosahovaly rychlosti až 220 km/h.