Česká stopa: Vynálezy a vynálezci

Česká stopa: Vynálezy a vynálezci

O Češích se říká, že mají zlaté ručičky a jsou zruční řemeslníci. Příběhy mnoha vynálezů však dokazují, že lze říkat i zlaté české hlavičky. Podívejte se, jaké objevy mají Češi na svědomí.

16. 11. 2018 Škoda svět Dědictví

Na české řemeslné tradici, ale i vynalézavosti inženýrů a vědců, staví i ŠKODA AUTO. Konečně už samotní zakladatelé značky, pánové Václav Laurin a Václav Klement, byli průkopníky mobility v době, kdy k tomu byla potřeba zručnost a důmyslnost. České kořeny měl také jeden z nejvýznamnějších konstruktérů automobilové historie Ferdinand Porsche. Pojďte se seznámit s dalšími vynálezci z české kotliny. Jejich patenty možná každý den používáte a netušíte, že je vymyslela právě ona “chytrá česká hlavička”.

Česká stopa

Česká republika si letos připomíná 100 let od vzniku české státnosti, 28. října 1918 vzniklo Československo jako samostatný stát. Výročí si připomíná i značka ŠKODA, jejíž historie je s historií českou a československou úzce propojena. ŠKODA Storyboard při této příležitosti přináší sérii článků Česká stopa. Mapuje české vlivy, které dosáhly světové proslulosti a u některých z nich možná jen málokdo tuší, že mají vlastně kořeny v Česku.

100-let-logo

Jan Janský

Jansky-1

Slavný psychiatr objevil krevní skupiny coby vedlejší produkt výzkumu vztahu krve a duševních poruch. Jeho práce vznikla nezávisle na výzkumu rakouského patologa Karla Landsteinera, který za krevní skupiny získal Nobelovu cenu. Janského verze byla ovšem ucelenější, a dokonce ji adoptovali i američtí vědci. Janský se zasloužené slávy nedožil, zemřel ve věku pouhých 48 let na těžkou formu angíny. Po něm pojmenovanou plaketu dnes v Česku dostávají dobrovolní dárci krve.

Jaroslav Heyrovský

heyrovsky-2

Držitel Nobelovy ceny (byl nominován celkem osmnáctkrát) byl od mládí fascinován fyzikální chemií, kterou dokonce odjel studovat do Londýna. V období mezi světovými válkami objevil metodu polarografie, která značně usnadňuje chemickou analýzu roztoků. Nobelovu cenu za její rozpracování získal v roce 1959.

Ernst Mach

Mach-2

Učitel, fyzik, filozof i přírodovědec. Brněnský rodák Ernst Mach byl horlivým a zvídavým studentem a velkým kritikem zaběhlých teorií, které rád podroboval přísnému zkoumání. Machův princip o setrvačnosti hmoty adoptoval Albert Einstein a nakonec ho dovedl až k obecné teorii relativity. S dalšími Machovými poučkami se setkávají studenti fyziky a Machovo číslo (MACH) se používá při měření sonické rychlosti u letadel, zejména tedy nadzvukových stíhaček.

František Křižík

Krizik-2

Samotný seznam Křižíkových vynálezů je velmi dlouhý. Už za studií na pražském ČVUT zdokonalil železniční signalizaci a peníze z prvních vynálezů mu umožnily vycestovat na Světovou výstavu do Paříže. Tam uviděl první obloukovou lampu, kterou následně značně zdokonalil. Poté, co rozsvítil česká města, vrhl se na budování tramvajových tratí a následně vybavil přes sto českých elektráren.

Otto Wichterle

Wichterle-1

Wichterleho vynález možná máte na sobě i při čtení tohoto článku. Měkké kontaktní čočky usnadnily život milionům lidí, ale jejich cesta na svět nebyla snadná. Wichterleho napadlo, že hydrofilní polymer by byl pro výrobu nejvhodnějším materiálem, ale odlití gelu ve formách se nedařilo a stát nechtěl drahý projekt podporovat. První funkční verze tak vznikala doslova doma na koleně.

Josef Ressel

Ressel-1

Slavný vynálezce lodního šroubu, po němž se v několika zemích a městech jmenují ulice, byl původně lesníkem. Vystudoval v Linci a ve Vídni a odjel zalesňovat krasové oblasti v Kraňsku v dnešním Slovinsku, kde také napsal knihu o přímořských lesích. Lodní šroub měl v hlavě už tehdy a v roce 1827 získal patent. Bohužel neměl dost peněz na další pokusy. Zemřel v roce 1857 na malárii a jeho četné vynálezy se proslavily až několik let po jeho smrti.

Bratři Koučtí

bratri-koucti-2

František a Josef Koučtí se narodili do strojnické rodiny, a měli tak ruce pozlacené už od narození. Bylo jim souzeno vyrábět zbraně, i když po většinu jejich aktivní kariéry každý pracoval jinde, podařilo se jim zdokonalit mnohé pistole a pušky a v roce 1975 navrhli společnými silami československý bestseller a jednu z nejčastěji kopírovaných střelných zbraní světa, pistoli ČZ75.

Prokop Diviš

Divis-2

Teolog Diviš své vědecké práce uvozoval citáty z Bible, a tak ležel dlouho mimo pozornost akademiků. Až meteorologický stroj, určený k vyrovnávání napětí mezi nebesy a zemí, mu přinesl světskou slávu. Šlo totiž o první bleskosvod, navíc oproti pozdější verzi Benjamina Franklina dokonce správně uzemněný. Franklinova verze byla jednodušší a levnější, proto se rozšířila podstatně rychleji.