Příběhy fotografií: Cestující kovář králem Dourdanu

Dnešní fotografie pochází z neděle 25. června 1905. Fotograf zastihl tuto elegantní  skupinku kdesi u Dourdanu, ležícího necelých 50 kilometrů jihozápadně od Paříže. Pořadatelé, z nichž jeden (s páskou na rukávu) stojí na snímku zcela vlevo, tu vytyčili trať pro 2. ročník mezinárodního závodu Coupe Internationale, neoficiálního mistrovství světa motorových dvoukolek.

Jezdec v sedle je Václav Vondřich a zdejší trať dobře zná z předchozího roku. Tehdy tu výprava mladoboleslavské továrny LAURIN & KLEMENT v měření sil s reprezentací Francie, Velké Británie a Německa bojovala především s defekty velmi choulostivých pneumatik. Silnice byly poseté vypadlými floky z bot nebo hřebíky, obsaženými třeba v popelu ze spálených prken, kterým se v zimě sypalo. Z 11 strojů na startu kvůli nim dorazilo po 268 kilometrech do cíle jen pět. František Toman dojel druhý, Vondřich sice dojel čtvrtý, ale se ztrátou kola způsobenou opravami.

Posuňte a porovnejte

Dourdan 25. června 1905: na motocyklu značky LAURIN & KLEMENT sedí vítěz závodu Václav Vondřich, za ním s plnovousem spoluzakladatel firmy Václav Klement, vlevo s páskou na rukávě jeden z pořadatelů.

Ani v ročníku 1905, z nějž pochází snímek, se francouzským organizátorům nedařilo zajistit regulérní trať. Místo hřebíků se na některých místech objevil ostrý štěrk. Navíc se cestou zdržela zásilka s náhradními pneumatikami týmu LAURIN & KLEMENT, který přitom nemohl situaci operativně vyřešit zakoupením místních plášťů. Regule vyžadovaly domácí původ všech podstatných částí závodních strojů a sehnat ve Francii rakousko-uherské pneumatiky bylo prakticky nemožné.

Pokud si běžný motorista chtěl v době Vondřichových vítězství pořídit motocykl podobný jeho závodní dvouválcové sedmistovce, mohl sáhnout po sériovém modelu CCR nebo po nejprodávanějším dvouválci značky LAURIN & KLEMENT CCD - na snímku je jeho provedení z roku 1906.

A tak se Vondřich vydal na trať obtížen těžkou koženou brašnou se dvěma popruhy přes ramena. Obsahovala základní nářadí, pamatoval nejen na nebezpečí propíchnutých duší. Hrdý majitel impozantního kníru si proto od diváků vysloužil posměšnou přezdívku Cestující kovář. Přes zvýšenou hmotnost i těžiště brzy dosahoval nejlepších průběžných časů. 

Stahoval náskok Demestera a po čtvrtém kole, tedy absolvování 216 km, byl český závodník v čele s časem 2:28.22. Francouzovi naměřili 2:29.54. V pátém kole, kdy dvouválcová laurinka přesahovala stokilometrovou rychlost, Vondřich své vedení upevnil a s časem 3:05.15 projel cílem jako první. Druhý Demester (3:13.17) byl nakonec stejně diskvalifikován, protože na trati provedl nepovolenou výměnu zadního kola, když se mu při defektu původní ráfek zkroutil k nepotřebě.

Vondřich dosahoval s dvouválcem L&K na prašné dourdanské trati rychlosti více než 100 km/h. Závod se jel na 5 kol po 54 km, v každém musel jezdec na třech místech stroj tlačit a poté se opět rozjet.

Historický triumf zastihl motocyklovou výrobu v Mladé Boleslavi na vrcholu. Firma o 355 zaměstnancích vyráběla v roce 1905 stovky těchto strojů vyvážených do řady zemí, ale od „motorových dvoukolek“ už obracela pozornost k novému slibnému produktu. Jen pár měsíců po Vondřichově triumfu v Dourdanu představila svůj první automobil LAURIN & KLEMENT VOITURETTE A. Václav Klement, vizionář firmy, sám úspěšný jezdec v sedle bicyklů i motocyklů, nadepsal novou éru. Že k tomu měl dostatek odvahy, napovídá i rozhodný pohled vysokého šestatřicátníka s plnovousem a v tmavém obleku, stojícího na fotografii z Dourdanu hned za Vondřichovou laurinkou.