Příběhy fotografií: Tudor zdolává alpské průsmyky

Model ŠKODA 1101 Tudor byl symbolem poválečné obnovy. První kus nového osobního automobilu vyjel ze závodu v Mladé Boleslavi už 6. května 1946. Od modelu POPULAR 1101 z roku 1940 se na první pohled lišil moderním designem karoserie. Základ pestré nabídky Š 1101 představoval dvoudveřový uzavřený vůz, anglicky „two-door“ – odtud přezdívka Tudor.

Minimálně upravené vozy ŠKODA 1101 excelovaly brzy v mnoha závodech, mimo jiné ve strmých stoupáních, prudkých klesáních a serpentinách velehor. Třeba právě na trati XIII. rallye Interlaken, odkud pochází tato fotografie. Mimochodem barva laku karoserie není fantazií počítačového grafika, vychází z dobového prospektu a Tudoru ze sbírek mladoboleslavského ŠKODA Muzea.  

Posuňte a porovnejte

Září 1950 a ŠKODA 1101 Tudor kličkuje na letišti v Interlakenu mezi balíky slámy. 

Trať Rallye Interlaken byla tentokrát – na rozdíl od starších ročníků Alpské jízdy – vedena méně členitým horským terénem Švýcarska. Dispozice soutěže vyžadovaly, aby účastníci vykonali do místa startu v Lausanne jízdu o délce nejméně 2 200 km. Například z Prahy se startovalo 4. září, cesta vedla přes Norimberk, Darmstadt, Utrecht, Haag, Brusel a Paříž do Lausanne. Cenné body nasbírané cestou se pochopitelně promítly do celkového hodnocení. 

Vlastní Rallye International Interlaken začínala 165kilometrovou jízdou pravidelnosti do Interlakenu, na tamním letišti čekal účastníky slalom mezi asi třiceti brankami z balíků slámy, ze kterého pochází také náš záběr. Samotná Alpská jízda, dlouhá 350 km, odstartovala v pondělí 11. září 1950. Automobily vedla přes švýcarské průsmyky Grimsel, Oberalp, Furka, Gotthard a Susten, přičemž kontroly průjezdu byly podle dobového tisku umístěny „velmi rafinovaně“.  

ŠKODA 1101 Tudor byla vyráběná v letech 1946 – 1951 v mnoha karosářských provedeních – tudor, sedan, kabriolet, roadster, dodávka nebo sanitní vůz.

Radost z výkonu Tudorů zkalil systém hendikepů stanovených pořadateli podle zdvihového objemu. Původně dobře míněná snaha zvýhodnit automobily s menšími motory byla totiž dovedena ad absurdum a po silné kritice ji organizátoři rallye od následujícího ročníku 1951 opět potlačili. Systém neúměrně zvýhodnil převážně francouzské vozy kubatury 750 cm³. Ty v celkovém hodnocení získaly šest ze sedmi pohárů, které by si jinak nejspíše rozebraly posádky automobilů s většími motory – třeba právě čtyřválce ŠKODA o objemu 1089 cm³. 

Nicméně v celkovém hodnocení obsadily vozy ŠKODA 8., 10. a 11. příčku, cenné bylo také 2. místo mezi týmy. Tudory po členité trati vedli tovární jezdci Václav Bobek, Jaroslav Netušil a Miroslav Fousek, pro svoji kreativitu v továrně přezdívaný Nobel.

Na výrobním pásu se spojoval robustní podvozek s páteřovým rámem a nezávislým zavěšením všech kol a karoserie.

ŠKODA 1101/1102 zaznamenala i řadu dalších významných úspěchů na poli motoristického sportu. Například při závodu na 24 hodin, pořádaném 11. července 1948 v belgickém Spa, dosáhly tři Tudory působivého vítězství ve své třídě. Navzdory dlouhotrvajícímu silnému dešti dokázaly projet po absolvování 1 972 km cílem v těsném závěsu. Náročnou čtyřiadvacetihodinovku dokončila jen asi polovina účastníků, přičemž pouze tým ŠKODA dojel bez trestných bodů. Pozici české značky v Jižní Americe posílilo roku 1948 vítězství uruguayského architekta jménem Arturo Porro v závodě Montevideo – Melo – Montevideo. Na druhém místě se s Tudorem umístil Borrat Fabini, zástupce značky, navazující na řadu svých předválečných úspěchů s vozy ŠKODA POPULAR.

ŠKODA 1101 Tudor slavila úspěchy v závodech už v roce 1948, kdy s ní například architekt Arturo Porro zvítězil v závodě Montevideo-Melo-Montevideo.

V období 1946–1952 vzniklo 66 904 Tudorů v civilní verzi. Zahraniční zákazníci odebrali více než 65 % vozů ŠKODA 1101/1102, například v roce 1951 šlo již o 76 států. K nejvýznamnějším národním trhům patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či Spolková republika Německo, ze vzdálenějších destinací připomeňme Austrálii, Brazílii, Indii, Jihoafrickou unii či Kanadu.