Mezi uhlíkem a sírou

Nahlédněte do laboratoře kovových materiálů ve Vrchlabí, kde odborníci každý den ověřují vyráběné díly. Jejich zkoušky jsou důležité pro uvolňování dílů do sériové výroby. Podívejte se, jaké nástroje v laboratoři používají. Vedle mikroskopů tu mají například i pilu.

2. 1. 2018 Škoda svět Inovace & technologie

Laboratoř kovových materiálů

Zde se provádí následující zkoušky – měření tvrdosti povrchu a jádra, hloubky zakalení, ověření chemického složení.

Pila

Zkoušené zakalené díly se nejprve dělí na metalografické pile, která vzorky upraví na potřebnou velikost a připraví je pro následné broušení.

Zalévací lis

Nařezaný díl se vloží do speciálního přístroje, kde je ve formě zalit pod tlakem do plastu ve tvaru malého „puku“.

Leštička

Pomocí speciálních brousících a lešticích disků z diamantu se vzorek „puk“ vyleští do zrcadlového lesku. Začíná se brousit nejhrubším plátnem a končí tím nejjemnějším.

Mikrotvrdoměr

Na připraveném vzorku se pomocí vpichů s definovaným zatížením měří tvrdost povrchu, tvrdost jádra a hloubka zakalení. To vše v plně automatickém režimu s výstupy ve formátu 2D či 3D modelu.

Metalografický mikroskop

Snímá obraz vzorku s až tisícinásobným zvětšením, aby měli v laboratoři možnost vyhodnotit strukturu zkoumaného materiálu.

Exsikátor

V tomto proskleném boxu uchovávají vzorky po delší dobu. Box totiž udržuje stálou teplotu i vlhkost a zabraňuje, aby došlo ke korozi nebo jiné destrukci zkoumaných vzorků.

Spalovací analyzátor

V malém kalíšku se v něm pomocí wolframu spálí vzorek o hmotnosti jednoho gramu. Ze vzniklých spalin se určí obsah uhlíku a síry v daném vzorku. Procentuální zastoupení těchto prvků v kovech určuje jeho míru prokalitelnosti.