Na návštěvě ve vývoji eMobility

eMobilita je budoucnost a ŠKODA AUTO se jejímu vývoji věnuje s plným nasazením. Kdo jsou ale lidé, kteří se v automobilce zabývají bateriemi, nabíjecími systémy a infrastrukturou? Pojďte se s nimi seznámit.

19. 10. 2021 eMobilita

Pro ŠKODA Storyboard se rozpovídala čtveřice vývojářů z týmu, který se oficiálním slovníkem jmenuje Vysokonapěťová zdrojová soustava vozu. „Řádově v našem týmu pracují desítky lidí z různých zemí. Téma elektromobility se však stává stále více důležitým, a tak rozhodně vítáme nové kolegy a kolegyně. Pokud jim je téma elektromobility blízké, jsou pečliví a mají smysl pro humor, rozhodně skvěle zapadnou,“ říká na úvod Catherine Oppenheimer. Kromě ní odpovídají ještě Michal Hora, Filip Jiran a Petr Zlatník.

Jaká byla vaše cesta do ŠKODA AUTO a čím se v rámci své práce zabýváte?

Catherine: Jsem elektroinženýr, co miluje auta. Neznám lepší dobu, do které jsem se mohla narodit, dnes se tyto oblasti spojují. Moje první cesta do Mladé Boleslavi byla rychlá a za pomoci spalovacího motoru se čtyřmi válci. (smích) Dnes začíná můj den kolonou v Praze, po městě se však již pohybuji čistě elektricky. Zabývám se trakčními bateriemi do čistě elektrických (BEV) nebo plug-in-hybridních (PHEV) vozů. Trakční baterie pro mě znamená fascinující elektrochemický zdroj napětí a výzvu ke studiu a inovacím.

Filip: Už při studiu na Elektrotechnické fakultě ČVUT, kterou vystudovala řada mých současných kolegů, jsem tušil, že moje uplatnění bude v průmyslu. Nyní mám ve ŠKODA AUTO na starosti technologii mHEV, tzv. „mild-hybridy“. Mým každodenním cílem je zajistit, aby tato mHEV technika byla k náběhu vozidla do výroby kompletně otestována, funkční a naše výroba neměla žádné překážky pro montáž. Toto téma zahrnuje práci se širokým spektrem informací a řadou systémů. Téma je hodně podobné, jako řeší Catherine u plug-in hybridních vozů, ovšem mild-hybridy se nenabíjí přímo ze zásuvky. Vozidla disponující mild-hybrid technikou ukládají energii z brzdění pomocí rekuperace do baterie, a následně ji využijí při akceleraci. Na rozdíl od PHEV technologie není možná čistě elektrická jízda.

Michal: Já se zabývám, jednoduše řečeno, vším okolo nabíjení elektrických a hybridních vozů, zejména se jedná o nabíjecí funkce a komunikaci s nabíjecími stanicemi. V technickém vývoji ŠKODA AUTO pracuji třetí rok, dříve jsem měl možnost podílet se na vývoji a stavbě bezpilotních vrtulníků, a později elektroinstalaci do dopravních i vojenských letadel. Tam jsem si kromě techniky doslova vryl do kůže, že s pečlivostí se nesmí nikdy šetřit, a to zejména v oblasti bezpečnosti a spolehlivosti elektrických systémů. Tato témata jsou i v mojí nynější práci naprosto klíčová, neboť i ve ŠKODA AUTO a v celém koncernu se na toto klade největší důraz.

Petr: Já pracuji ve ŠKODA AUTO už od roku 2007. Po několika letech strávených u vývoje rádií jsem chtěl změnu, ovšem nadále v oboru elektrotechniky. Zaujala mě možnost zabývat se technicky nabíječkou pro čistě elektrické a plug-in hybridní vozy, při studiu jsem se zaobíral elektrickými obvody, a na oboru elektrických vozů je velmi sympatická inovativnost.

Petr: Nabíjením se zabývám i já, ale z hlediska hardwaru se zaměřením na nabíjení střídavým proudem. Moje téma je stejně jako u kolegů široké, od zprovoznění prvních prototypů, přes zkoušky, jako jsou témata týkající se elektromagnetické kompatibility, integračních či crashových testů nebo zkoušek dlouhodobých, až po uvolnění dílů do sériové výroby. Mezi nejzajímavější činnosti řadím účast na stavbě prototypů a pak také na letních a zimních testech při zkoušení za extrémních provozních teplot.

Co byl váš největší pracovní úspěch?

Michal: Vysvětlit pár zarytým odpůrcům elektromobility, že elektrická auta jsou bezpečná. Několik lidí z našeho týmu si elektrická auta ŠKODA iV pořídilo hned, jak se dostala do sériové výroby. Vozíme v nich sebe i své nejbližší a utratili jsme za ně vlastní peníze. Existují však lidé, kteří mají odpor k elektromobilitě doslova jako dogma. A to je na naší práci těžké. Na druhou stranu nepodléhám pesimismu, můj názor není nějaká slepá víra, je to denní náplň práce na našem oddělení. I můj známý automechanik byl elektrickou škodovkou velmi příjemně překvapen, jinak je zarytým fandou spalovacích vysoce výkonných a velkoobjemových motorů. Odmítám komukoli cokoli nutit, ale pro každého bych měl vzkaz: Když se vám naskytne příležitost se byť jen krátce svézt vozem ŠKODA iV, zkuste to a udělejte si vlastní názor.

Catherine: Jeden náš společný úspěch, nás všech tady ve ŠKODA AUTO i koncernu VW, je jízda v našich autech a ten neskutečný pocit, když je potkáváte na silnici. To těší nás všechny. Kdykoli se naše auto dostane do sériové výroby, nastane úžasné období. Od momentu, kdy se nápad změní v prototyp, a ten se transformuje v produkt, jej najednou vidíme všude okolo nás doma i ve světě. Abych se vrátila k pracovním úspěchům, máme to asi všichni stejně jako Michal.

Co vás s příchodem do ŠKODA AUTO překvapilo? Narazili jste v oblasti eMobility na něco, co by vás předtím nenapadlo?

Petr: Byl jsem vcelku překvapen, že problémy, které jsou obecně považovány za brzdy širšího rozšíření elektromobility, jsou v drtivé většině případů řešeny dlouho dopředu. Samozřejmě, že proces takové adaptace nějakou dobu trvá. Ve své práci jednám například s provozovateli veřejných nabíjecích stanic, výrobci domácích nabíječek či systémů řízení energie domů a budov. Ti všichni získávají s rostoucími energetickými nároky na významu. Díky možnosti nahlédnout hluboko do problematiky jsem zjistil, že technika našich vozů je pro širší rozšíření již připravena. Je samozřejmě nutné kontinuálně a v dostatečném předstihu pracovat na vývoji infrastruktury. Veřejnost zdroje elektrické energie potřebuje bez ohledu na automobilový průmysl.

MEB platforma

Michal: Já mám silný pozitivní dojem, a to požitek z jízdy a vůbec z každodenního používání elektromobilu. Toto zcela předčilo má největší očekávání. Libí se mi pohled na eMobilitu jako součást hospodaření lidí s energií: za předpokladu chytrého dynamického řízení se z obyčejného automobilu, tedy spotřebiče, stává integrální součást systému, který dokáže efektivitu provozu a využití všech možných zdrojů energie naopak zvyšovat pomocí chytrých nabíjecích funkcí. Mám s tím již delší osobní zkušenost a rozhodně neplatí, že by mě to nějak omezovalo. Omezuje mě maximálně fakt, že soupeříme s přítelkyní o to, kdo bude řídit. (smích) Těmito funkcemi se zabývám v technickém vývoji dnes a denně, a práce mě opravdu baví. Jednoduše proto, že má smysl.

Skeptici občas hovoří o hrozících výpadcích rozvodné sítě, tedy „black outech.“ Je na místě se jich obávat?

Michal: Nemám obavu, že by se naplnily různé hrůzostrašně vypadající zjednodušené výpočty založené na premise, že se najednou v jeden moment udělá „cvak“ a všichni masově přejdou na elektromobilitu, načež zkolabuje rozvodná síť a podobně. Naopak! Náběh je pozvolný, asi jako když byli koně nahrazeni prvními vozy se spalovacím motorem. Tehdejší infrastrukturu v podobě míst, kde se dá natankovat, také nelze srovnat s dnešními možnostmi. Nemluvě o tom, že palivo je na čerpací stanici také nutno přivézt, což u elektromobilu prakticky odpadá, nabíjet můžeme kdekoli. Věřím, že tento vývoj je do určité míry přirozený. Kdybyste se mě na stejnou věc zeptali před deseti lety, kdy technika nebyla na takové úrovni, asi bych řekl, že eMobilita je prakticky jen pro nadšence, to už ale nyní rozhodně neplatí.

Petr: Jednoduše řečeno ke stávajícím elektrickým spotřebičům, které jsou čím dál účinnější (například pokrok chladniček za posledních třicet let je skvělý), se masově objeví elektrické spotřebiče nové, a to vozy, u nichž jsou navíc vyvíjeny chytré nabíjecí funkce šetrné k vozu i k rozvodné síti.

Catherine: Když se stala součástí každé domácnosti myčka nebo když vznikne na zelené louce satelitní městečko či průmyslový areál, lidé si otázku o stabilitě rozvodné sítě nepokládají. Myslím si, že je to proto, že jsou na to zvyklí. Elektrický vůz je zkrátka „jen další spotřebič“.

Váš obor čeká slibná budoucnost. Spolupracujete s vysokými školami?

Catherine: Velice dobře nám funguje spolupráce se studenty doktorského studia. Nadšenci, kteří se zabývají v rámci svého studia nám příbuznými tématy, jsou vítáni. V případě, že s nimi nalezneme společné téma, snažíme se je ve studiu podpořit. Troufám si říct, že pak vznikne oboustranná podpora a inspirace. Propojení se školami nám umožňuje vyměňovat si znalosti a zkušenosti, doslova si navzájem doplňujeme teorii a praxi.

Petr: V našem týmu jsme otevřeni vést nebo oponovat diplomové či bakalářské práce z oblasti elektromobility. Chceme pomoct růst mladším odborníkům a celkově nás těší zájem mladých lidí o obor. Nás samotné kontakt s nimi doslova „nabíjí energií“, a tak i rádi vysoké školy navštěvujeme nebo je v rámci programů vítáme u nás.