Nové cesty k elektřině

Většina současných prognóz a studií se shoduje, že zvláště ve státech s větším podílem obnovitelných zdrojů by mohla nabídka elektřiny v souvislosti s rozvojem elektromobility kolísat. Proto je důležité co nejrychleji vyřešit jak problém velkokapacitního skladování elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, tak způsob jejich nahrazení jinými nízkoemisními zdroji v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. V současné době tyto podmínky splňují především jaderné elektrárny. Zřejmě i proto Evropská komise ve svých nejnovějších dokumentech předpokládá, že v roce 2050 bude evropský energetický mix produkovat 80 % proudu z obnovitelných zdrojů a 20 % v jaderných elektrárnách.

Nejvíce energie dokáže z obnovitelných zdrojů získat Švédsko. Vyrobí z nich více než polovinu (54,5 %) své celkové konečné spotřeby (v ČR tento podíl činí zhruba 15 %) a stále více při tom spoléhá na větrné parky. Bere si tak za vzor sousední Dánsko, kde se větrníky na celkové výrobě energie podílejí nejvyšším procentem ve srovnání s ostatními evropskými státy. Německo je v tomto ohledu 4. za Irskem a Portugalskem, Česku patří 14. příčka před Maďarskem.

Schopnost bakterií přeměnit organické látky, jakými jsou například lidská či zvířecí moč, na elektrickou energii využili vědci z britské univerzity v Bathu. Výhodami nových článků, které na tomto principu vyvinuli, jsou levná výroba a prostorová úspornost. Odborníci je označují jako MFC – microbial fuel cells, tedy mikrobiální palivové články. Zatím se o článcích uvažuje jako o „minielektrárnách“ napojených na domácí toalety, které by vyráběly energii pro spotřebu domácnosti, tedy i pro dobíjení elektromobilů.