Když je skóre až na druhém místě

Sledge hokej je tvrdý sport pro ty, co se nevzdávají a chtějí bojovat. Sportovcům s handicapem umožňuje žít naplno.

28. 2. 2018 Škoda svět

Jsme v Olympijském parku na brněnském výstavišti. Je tu všechno, co patří k hokejovému utkání. V zimě se kouří od úst a do nohou se zabodávají jehličky mrazu, ale na ledu to vře. Už deset minut proti sobě bojují HC Sparta Praha a SOHO Olomoučtí Kohouti. Bílohnědí proti červeným. I když jde jen o přátelské, exhibiční utkání, ani jedna strana si nic nedaruje. Srážka střídá karambol a každou chvíli někdo leží na zemi. Tohle není zápas pro slečinky, ale pro opravdové chlapy - třebaže ve sparťanských řadách bruslí i jedna dívka.

Vítejte ve světě sledge hokejistů - postižených sportovců, kteří se po ledě pohybují ve speciálním “bobu” na tenoučkých bruslích. Umět se na něm rozjet není žádná sranda ani pro zdravé. Musíte se upnout do popruhu a dokázat udržet balanc, což vyžaduje nejen smysl pro rovnováhu, ale i silné břišní svaly. Jako o překot se za pukem hráči rozjíždějí díky krátkým hokejkám, jejichž opačná strana je vybavena ostrými zuby. Jimi se zakousnou do ledu a odrazí jako na běžkách. Jako by to samo o sobě nebylo dost těžké, ve hře vás navíc nikdo nenechá na pokoji. Soupeři se na vás slétají jako supi a udělají vše pro to, aby vás překotili na led a obrali o puk. Před ránami vás odstíní chrániče pod dresem, zuby zůstanou v úsměvu díky drátěné mřížce v helmě. Tady se s vámi nikdo nemaže.

Přes veškerou tvrdost, modřiny a naražená žebra z tréninku, je to pro Jakuba Trefného sport splněných snů. Kuba se narodil s vývojovou vadou levé nohy, která je o 40 centimetrů kratší. Ani sedmnáct bolestivých operací nestačilo k tomu, aby lékaři dali všechno do pořádku. Prodloužit stehenní kost se nezdařilo a Jakub chodí jen díky protetické náhradě. To ale vůbec neznamená, že by zůstal sedět v koutě.

Miluje život ve všech jeho podobách. Učí se fotit a hraje na klavír. Jako malý plaval a už několik let jezdí na horském kole v řadách týmu Černí koně. Za svůj velký vzor považuje českého paralympijského medailistu Jiřího Ježka, s nímž se mu jednou poštěstilo vyrazit na společnou vyjížďku. „Líbí se mi, že to nevzdal ani po bouračce, při níž jako kluk přišel o nohu,” svěřuje se Jakub, který se svým cyklistickým hrdinou sdílí podobný osud.

Až do loňského roku se věnoval individuálním sportům, ale od chvíle, co zkusil sledge hokej, má jasno v tom, čemu bude obětovat volný čas. „Nečekal jsem, že se mi to takhle zalíbí,” říká i přes počáteční váhavé kroky. Nikdy před tím na ledě nestál a zkraje měl velké problémy naučit se koordinovat všechny pohyby. Teď, ani ne rok po premiéře v řadách Sparťanů, už létá po ledě jako drak. Bojuje o každý okamžik, kdy může udržet hru na půlce soupeře.

„Všem nováčkům se snažíme umožnit co nejrychleji se zapojit do hry,” říká Jan Zapletal z týmu HC Sparta Praha Sledge Hokej. I když se neženou za výsledky, v české lize skončili na třetím místě za nepřemožitelným Zlínem a Pardubicemi. Sparťanský tým má patnáct aktivních hráčů a svou náruč otevírá každému, kdo by si chtěl sport třeba jenom vyzkoušet. Odměnou za tvrdý trénink je kamarádství v opravdovém kolektivu, příležitost se sportovně vybít, ale i meta v podobě účasti na paralympijských hrách, kde patří sledge hokej k nejsledovanějším disciplínám. Právě v těchto dnech se česká sledgehokejová reprezentace připravuje na odlet do Pchjončchangu. Kdo ví, třeba budou jednou pod olympijskými kruhy bojovat i kluci, kteří teprve sbírají první zkušenosti.