Z pohledu „padoucha“
Nejprve usedáme do vozu Škoda Octavia, který představuje auto ujíždějící policejní hlídce. Než do nás pronásledující Kodiaq „dloubne“, probíráme s řidičem okolnosti manévru: „Lidé mají představu, že ujíždějící řidič kličkuje a manévr nedovolí, ale realita je jiná. Člověk, který ujíždí, se soustředí na sebe, nemá o policistech zrovna přehled. Je ve stresu, potřebuje sledovat cestu před sebou, potřebuje správně zabrzdit do zatáčky, aby ji projel, a to jsou momenty, které může policista k PIT manévru využít,“ vysvětluje David Varchola, metodik policejního výcviku.
Ujíždějící auto se po PIT manévru dostává do rotace.
A doplňuje, že v drtivé většině případů se snaží policisté manévr provádět v nižších rychlostech do 60 km/h, kdy jsou rizika spojená s případným sekundárním nárazem roztočeného vozu minimální. „Vždy ale musí situaci vyhodnotit policista podle konkrétních okolností,“ zdůrazňuje, že provedení musí být bezpečné. A to už se Octavia roztáčí ve smyku. Žádný náraz, nic, cítit je jen lehké pošťouchnutí a auto už se točí kolem své svislé osy. Tomu, kdo někdy zažil třeba školu smyku, to vlastně vůbec nepřijde dramatické. Ukazuje to, jak málo vlastně stačí.