Světový rekord: KODIAQ a 275 lidí v jedné bublině

Do velké mýdlové bubliny už v minulosti uzavřel 5 tygrů. Tentokrát se mu do ní podařilo „lapit” mnohem větší šelmu v podobě nového SUV ŠKODA KODIAQ. V Mladé Boleslavi se tak díky špičkovému bublináři Matěji Kodešovi odehrála show světové úrovně.

10. 2. 2017 Škoda svět

Kontrola se nevyhne žádnému z komponentů, ze kterých je vytvořena dočasná kovová konstrukce. Ta je ve tvaru velkého kvádru a jejím úkolem je posloužit jako opora pro kladkový mechanizmus, jenž směrem vzhůru vytáhne rám ponořený do kapaliny. Nic se nesmí podcenit, záleží na každém detailu, jinak by mohl být rekord ohrožen.

Obrovská a dobře osvětlená aula se pomalu začíná plnit novináři, přihlížející veřejností a také těmi, kteří mají být součástí očekávaného rekordu. Na scénu přichází moderátor, který se chápe organizace a vybízí studenty, aby se dostavili k prezenci a pomalu se chystali do prostoru konstrukce. Než všichni obestoupí bílou šelmu, aby společně vytvořili kompaktní celek, má Matěj ještě čas na pár bublinových triků. Obecenstvo je už celkem netrpělivé a mohlo by se začít nudit.

Matěj hledá se svým týmem příčinu nezdaru. Je velmi zkušený a záhy odhaluje, že z boční strany ohrožuje bublinu průvan. Pro běžného člověka sotva postřehnutelný proud vzduchu je pro bublinovou stěnu zcela smrtelný. Pomoc přichází v podobě živého štítu, jenž vytvořilo samotné publikum. I to se tedy zasloužilo o vytoužený rekord, který se nakonec Matěji Kodešovi podařilo uskutečnit.

Desátý pokus je tedy proměněn v úspěch a mladoboleslavskou aulou se nese potlesk a jásot všech zúčastněných. Bublinovému mágovi se znatelně ulevuje. Těsně po náročné akci jsme vyčerpanému, avšak nadmíru spokojenému bublináři položili několik dotazů.

Který z vašich počinů (historicky) byl nejnáročnější a proč? Patří k nim i akce s novým SUV KODIAQ?

Pokud se budeme bavit o rekordech, tak samozřejmě ten poslední, což byl pokus uzavřít do jedné bubliny co nejvíce lidí společně s vozem ŠKODA KODIAQ. Hlavním důvodem byla jeho velikost a také váha celého zařízení, jež se muselo kolem dotyčných postavit. Když teď o tom přemýšlím, poslední rekord s KODIAQem byl skutečně asi ten nejtěžší.

Konstrukce se oproti předchozímu rekordu s 214 lidmi v bublině zvětšila zhruba o 28 metrů čtverečních na 83 m². Při této velikosti jsem se musel spoléhat pouze na výpočty a nemohl jsem si to dopředu vůbec vyzkoušet. Na místě jsem pak musel bojovat se silným průvanem, který bublinu z jedné strany neustále trhal. Po několika neúspěšných pokusech jsme nakonec z jedné strany udělali stěnu z diváků a rekord se nakonec podařil. Podle nejnovějších informací bude zapsán do české knihy rekordů, ovšem na verdikt GWR (Guinness World Record) si budeme muset ještě chvilku počkat.

Další, pro mě velice náročný rekord, se udál v roce 2014 v Hong Kongu. Zákazník chtěl v podstatě vytvořit „jakýkoliv rekord“ jako reklamu na všechna moje plánovaná vystoupení v obchodních domech po celém Hong Kongu. Mělo to proběhnout tak, že po příletu se v klidu ubytuji, vše potřebné připravím, a poté mě s klientem odvezou na místo tiskové konference. Ta měla probíhat v jednom z nejluxusnějších obchodních center ve městě a právě tam se po dalších přípravách pokusím o rekord.

Letadlo mělo však, bohužel, obrovské zpoždění. Tím pádem z pohodové přípravy sešlo a já jsem musel jet na místo konání rovnou z letiště. Naštěstí jsem si vybral, s ohledem na rekvizity, hodně nenáročný rekord, tedy vytvoření co nejdelšího řetězu spojených bublin pouze pomocí rukou. Na tento rekord jsem kromě svých rukou potřeboval pouze svou bublifukovou kapalinu. I přes obrovský stres to nakonec všechno dobře dopadlo a rekord byl na světě. Podařilo se mi vytvořit řetěz sestavený ze čtrnácti bublin. Od té doby se mi to pak povedlo už pouze jednou.

Vaše práce je velmi atraktivní show pro obecenstvo, nicméně na konci toho všeho je „prasklá bublina”. Není to pro vás ani trochu frustrující?

Tak trochu, nicméně člověk si zvykne. (usmívá se) Na mé práci mě baví to, že i dospělý člověk se při pohledu na bublinovou show na chvilku vrátí do dětských let. Některé z mých přátel fascinuje, že kvůli „pár minutám na podiu” jedu třeba 900 kilometrů nebo na otočku letím přes půl světa. A to si myslím, že za to stojí.

Do jakých míst jste se díky této práci podíval? Které byly pro vás nejzajímavější a čím?

Díky svému povolání se mi naskytla možnost navštívit spoustu zemí. Nejvíc asi vzpomínám na dvouměsíční působení v Ngong Ping 360 v Hong Kongu, dále pak na show v Šanghaji, Moskvě, Doha, Kuwait City, Vallettě. Každé z těchto míst mělo něco do sebe a hlavně jsem si velmi užíval místní publikum. To je diametrálně jiné, než na které jsem zvyklý z domova.

Nejšílenější akce (v tom dobrém slova smyslu) bylo vystupování na koncertech Daniela Nekonečného. V černém obleku a v masce Fantomase jsem dělal bublinovou show na jeho koncertech. Bylo to něco neuvěřitelného.