Dennodenně chodí vinař Pavel kolem svých vyšlechtěných plodů a sleduje, jak se daří révovým keřům. Plevel, který jinak trochu zakrývá zkypřenou půdu, je čerstvě vytrhán, aby se voda dostala k celému kmeni. Vinař věnuje život své vášni, vínu. Je unesen svým pracovištěm, zeleným kobercem tvořeným udržovanými vinnými keři na Vinohradech, ve čtvrti, která nese tak příhodný název.
Zde se rozprostírá ukázkové české panoráma pro milovníky vína – příkrý svah, na kterém se v řadách jako vojáci vytahují vzhůru vinné kmínky. Vinice je hustě osázena. Zatímco se na jednom hektaru běžně sází necelých 4000 keřů, v Havlíčkových sadech je to dvakrát tolik. Na celkové ploše 1,5 hektaru tak najdeme přibližně 12 500 révových keřů.
V létě vinař Pavel doufá v horké počasí a pár vydatných přeháněk a bouřek, které zajistí potřebnou vláhu. Občas jeho hrozny dostanou od slunce zabrat natolik, že obsah cukru v bobulích je tak vysoký a obsah kyselin tak nízký, že se mošt musí stejně jako v jižní Evropě dodatečně přikyselit.
České víno bylo po dlouhou dobu podceňováno, a dnes je v módě. Stejně jako automobily značky ŠKODA. Během čtvrtstoletí se ŠKODA vyvinula z regionálního výrobce v dynamickou automobilku mezinárodního formátu. Česká bílá vína od sametové revoluce v roce 1989 konkurují ušlechtilým zahraničním vínům.
Zeměpisné podmínky způsobují, že vína vykazují velmi širokou škálu buketů a chutí. Příkladem může být odrůda Sauvignon, která v místě svého původu – v Bordeaux – patří k nearomatickým. Právě tvrdší růstové podmínky vinné révy na území České republiky jsou příčinou intenzivnější chuti a ovocnosti vín.