Tradice výroby automobilů v Mladé Boleslavi se odvíjí již 115 let. Úspěšný český podnik, jehož základy položili před vánočními svátky roku 1895 společníci Václav Klement a Václav Laurin, prochází od samého počátku velmi dynamickým vývojem. Krátce po zahájení provozu opravny bicyklů byla zahájena výroba vlastních jízdních kol SLAVIA, již 18. listopadu 1899 jejich širokou nabídku doplnily motocykly původní avantgardní koncepce s benzinovými jednoválci ve spodní části rámu. Brzy je doplnily jedny z prvních vidlicových dvouválců a řadových motocyklových čtyřválců na světě, obliba strojů Laurin & Klement u zákazníků rostla a přibývalo významných sportovních úspěchů.
Vývoj míří k automobilu
Deset let své existence oslavila česká značka Laurin & Klement v roce 1905 ve velkém stylu. Kvůli uvolnění výrobních kapacit pro motorová vozidla ukončila produkci jízdních kol a zároveň podstatně zvětšila výrobní plochu: na 9500 m2 pracovalo již 355 zaměstnanců a 206 obráběcích strojů. Zásadní novinkou však byl automobil Laurin & Klement Voiturette A, výsledek více než pětiletého vývoje – vlastní konstrukce a výroby byly všechny hlavní komponenty vozidla. Vůz nejprve poodhalil článek vídeňského týdeníku Allgemeine Automobil-Zeitung (44. číslo z 29. října 1905), představující prototyp „voiturette“. Šlo o francouzský výraz pro automobil nižší váhové kategorie, doslova „vozík“.
Praktický, pohodlný a levný vůz
Detailně vůz L&K Voiturette A veřejnosti představil redaktor českého týdeníku Sport a hry Vilém Heinz. Stalo se tak před 115 lety, ve středu 27. prosince 1905. Novince z Mladé Boleslavi věnoval obálku a článek s titulkem „Demokratický automobil“. Renomovaný autor konstatoval: „Voituretta Laurin a Klement není povrchní konstrukce (…) Vzhled její jest jedním slovem hezoučký, linie elegantní (…) Jest to dokonalý automobil o 2 místech (…) Rychlost může býti regulována od 5 – 45 km/h (maximální rychlost přístupná rakouským automob. řádem); převody (rychlosti) jsou tak voleny, že možno vyjeti i stoupání 20 %.“ Podle Heinze šlo o „automobil praktický, pohodlný a levný.“
Model Laurin & Klement Voiturette A byl úředně schválen do provozu 18. ledna 1906 a 15. dubna představen na pražském autosalonu. Kromě své vyspělé konstrukce, kvality dílenského zpracování a vkusného designu vynikal také praktičností a příznivým poměrem cena/výkon. Základní provedení stálo 3600 korun, dělník v automobilce tehdy vydělával průměrně 2 koruny denně. Benzin prodávaný na kilogramy v Čechách přišel na 66 haléřů, tedy o něco více než litr proslulého plzeňského piva.
Robustní technika pro každodenní provoz
Základ vozu L&K Voiturette A tvořil žebřinový rám a dvě tuhé nápravy s listovými pery. Na vpředu umístěný kapalinou chlazený motor V2/55° objemu 1005 cm3 a výkonu 7 k (5,2 kW) navazovala kuželová spojka s koženým obložením a třístupňová přímo řazená převodovka. Zadní kola poháněl u většiny vyrobených voiturett kardanový hřídel, na přání řetězy. Jen asi pětimetrákový obratný automobil zastavilo sešlápnutí pedálu brzdy působící na buben za převodovkou a zatažení za páku, spojenou s bubny zadních kol. Kromě standardních dřevěných loukotí a špic mohli zákazníci zvolit drátová kola. Na výběr bylo mezi dvojicí dělených sedadel či společnou lavicí s navazujícím prostorem pro zavazadla. Výbava na přání zahrnovala osvětlení či střechu. Základní nabídka barev obsahovala červenou, zelenou, modrou a pro frankofonní oblast také šedou, za příplatek ve výši 50 korun bylo možné zvolit bílou. V období 1905–1907 vzniklo nejméně 44 automobilů Laurin & Klement Voiturette A, z nichž se dochovalo pět originálních exemplářů. Jeden z nich tvoří součást stálé expozice ŠKODA Muzea v Mladé Boleslavi.
Vůz L&K Voiturette A položil pevné základy dynamického rozvoje české značky, jen v období 1906–1914 vzrostl prodej automobilů Laurin & Klement více než dvacetinásobně. Nabídka sahala od dvouválcových modelů po řadový osmiválec typu FF (1907), zahrnovala bezpočet osobních i užitkových provedení a také velmi úspěšné závodní speciály. Značka L&K se vypracovala na největší automobilku Rakouska-Uherska a již před první světovou válkou úspěšně oslovovala zákazníky na desítkách trhů všech tehdy obydlených kontinentů.
1925: Nový název, nové možnosti
Od roku 1925, po vstupu silného strategického partnera, nese její produkce označení ŠKODA a světoznámé logo s okřídleným šípem. Z dalších milníků rozvoje společnosti připomeňme přechod od relativně malých sérií produktů k efektivní pásové výrobě (1929), významný krok vpřed představovala i zcela nová generace avantgardně řešených vozů ŠKODA s páteřovým rámem podvozku a nezávislým zavěšením kol (1934). O návrat mladoboleslavské značky na pozici domácí automobilové jedničky (1936) se zasloužily modely jako ŠKODA POPULAR, RAPID či SUPERB.
Velkosériová výroba, legendární modely
Po druhé světové válce došlo k zestátnění podniku, od 1. ledna 1946 známého jako AZNP (Automobilové závody národní podnik). Rozvoj české automobilky pokračoval i ve složitých ekonomických a politických podmínkách socialismu. K zásadním technologickým změnám patřil přechod od karoserií s výdřevou k celokovovému řešení (1952), otevírajícímu cestu ke skutečně velkosériové produkci. Na slavnou éru populárních vozů ŠKODA 440 „Spartak“, OCTAVIA a FELICIA v roce 1964 navázal jeden z nejmodernějších evropských vozů litrové třídy: ŠKODA 1000 MB se samonosnou karoserií a motorem vzadu. Produkce moderní mladoboleslavské továrny brzy překonala magickou hranici 100 000 ročně vyrobených kusů. Další revoluční změny přinesl rok 1987, kdy se představila nadčasově řešená ŠKODA FAVORIT s motorem vpředu a pohonem předních kol.
Součástí koncernu Volkswagen
Automobilka ŠKODA se v roce 1991 stala součástí nadnárodního koncernu Volkswagen a během následujících tří dekád vyrostla z lokálního producenta necelých 200 000 vozů jediné modelové řady ročně v globálně aktivní společnost, která v roce 2019 dodala zákazníkům 1,24 milionu automobilů. V letošním roce, kdy si ŠKODA AUTO připomíná 125 let od položení základů firmy a 115 let od zahájení výroby osobních vozů, nabízí 10 modelových řad, včetně hybridních a ryze elektrických vozidel. Novinka ŠKODA ENYAQ iV vzniká v Mladé Boleslavi, kde se nachází nejen hlavní výrobní závod a vývojové centrum, ale také centrála společnosti – stejně jako v éře prvního automobilu Laurin & Klement Voiturette A.
V současné době společnost ŠKODA AUTO provozuje tři výrobní závody v České republice. V Mladé Boleslavi a Kvasinách se vyrábí většina modelů ŚKODA, závod ve Vrchlabí se specializuje na automatické převodovky s přímým řazením. Vozy značky ŠKODA sjíždějí z výrobních linek také na Slovensku, v Bratislavě, v čínských závodech v I-čengu, Nan-ťingu, Ning-po a Čchang-še, v ruských závodech v Kaluze a v Nižném Novgorodu, v Indii, v Púně a Aurangábádu, a v neposlední řadě také v ukrajinském Solomonovu.
