Spalovací motory vlastní konstrukce nabídla mladoboleslavská společnost Laurin & Klement zákazníkům již na jaře 1899, jako příslušenství svých jízdních kol. V listopadu 1899 následovaly první modely motocyklů a prakticky bezprostředně poté zahájil tým technického ředitele Václava Laurina náročný vývoj prvního automobilu. Deset let své existence oslavila značka L&K ve velkém stylu. V roce 1905 se výrobní plocha moderní továrny vybavené 206 obráběcími stroji zvětšila na 9500 m2, v Mladé Boleslavi pracovalo již 355 zaměstnanců. Dne 29. října 1905 se v renomovaném vídeňském týdeníku Allgemeine Automobil-Zeitung představil prototyp vozu tehdy oblíbené kategorie voiturette. To byl původně francouzský výraz pro automobil nižší váhové kategorie, doslova vozík. Prototyp se od finální podoby, které model Voiturette A nabyl koncem roku 1905, lišil jen v detailech, například konstrukcí chladiče.
Automobil Laurin & Klement Voiturette A byl úředně otypován, tedy schválen do provozu 18. ledna 1906 a 15. dubna představen na pražském autosalonu. Kromě vyspělé konstrukce, vysoké kvality dílenského zpracování a vkusného designu vynikal praktičností a atraktivním poměrem cena/výkon. Základní provedení stálo 3600 korun. Jednotlivé druhy benzinu se tehdy výrazně lišily svojí hustotou i dalšími vlastnostmi, proto bylo palivo prodáváno na kilogramy. Jeden stál 66 haléřů, tedy o něco více než litr plzeňského piva. Voiturette A spotřebovala asi 4 kg benzinu na 100 km.
Základ vozu L&K Voiturette A tvořil žebřinový rám a dvě tuhé nápravy s půleliptickými listovými pery. Na vpředu umístěný kapalinou chlazený motor V2/55° objemu 1005 cm3 a výkonu 7 k (5,2 kW) navazovala kuželová spojka s koženým obložením a třístupňová přímo řazená převodovka. Zadní kola poháněl u většiny vyrobených voiturett kardanový hřídel, na přání řetězy. Jen asi pětimetrákový obratný automobil dosahoval rychlosti až 40 km/h, z níž jej zastavilo sešlápnutí pedálu brzdy působící na buben za převodovkou a zatažení za ruční páku, spojenou s bubny zadních kol. Kromě standardních dřevěných loukotí a špic mohli zákazníci zvolit drátová kola. Na výběr bylo i mezi dvojicí dělených a nedělených sedadel s navazujícím uzavřeným prostorem pro zavazadla. Výbava na přání zahrnovala osvětlení, střechu a další prvky. Základní nabídka barev obsahovala červenou, zelenou, modrou a bílou.
„Vozík“ Voiturette A položil pevné základy dynamického rozvoje české značky, jen v období 1906 – 1914 vzrostl prodej automobilů Laurin & Klement více než dvacetinásobně, z minimálně 21 kusů na 453 vozů ročně. Nabídka sahala od dvouválcových modelů po řadový osmiválec typu FF (1907), zahrnovala bezpočet osobních i užitkových provedení a také velmi úspěšné závodní speciály. Značka L&K se vypracovala na největší automobilku Rakouska-Uherska (v roce 1908 na ni připadalo více než 90 % prodeje nových vozidel v kategorii voiturette). Před první světovou válkou navíc úspěšně oslovovala zákazníky na několika desítkách trhů všech tehdy obydlených kontinentů.
Plně provozuschopný automobil Laurin & Klement Voiturette A z roku 1906 je jedním z přibližně pěti dochovaných originálních exemplářů. Tento oblíbený účastník řady akcí historických vozidel byl zapůjčen českým soukromým sběratelem. Další původní exemplář Voiturette A je součástí stálé expozice ŠKODA Muzea v Mladé Boleslavi.
