Tradici sportovně střižených, avšak stále cestovních modelů značky ŠKODA zahájil v půli 30. let model RAPID, který byl o trochu větší než základní POPULAR, měl silnější motor a jiné uspořádání hnacího řetězce. Za skutečného předchůdce dnešního vozu ŠKODA OCTAVIA RS lze ale považovat až model OCTAVIA TOURING SPORT (TS) z roku 1960.
ŠKODA se vrací na mezinárodní závody
Nastupující 60. léta byla po všech stránkách velmi zajímavou dekádou a také mladoboleslavská automobilka se snažila využít opatrné československé otevírání se světu. Ideálním prostředkem propagace nových automobilů jsou odedávna sportovní úspěchy, logickým krokem tedy byla snaha obesílat slavné zahraniční soutěže vozy ŠKODA. Dlouhé rallyové maratony byly opravdovými zatěžkávacími zkouškami techniky i posádek a stále se zrychlující soutěžní vozy nabízely divákům atraktivní podívanou. Účast v rallye také nebyla tak finančně náročné jako v pozdějších dobách, takže mnoho týmů si upravovalo soutěžní vozy samo. Stačilo mít dobrý základ – a přesně takovým byla sériová ŠKODA OCTAVIA TS.
ŠKODA OCTAVIA TS: Vyšší výkon díky pečlivému ladění
Model OCTAVIA TS existoval postupně ve dvou objemových, a tedy i výkonových variantách. Původní, o objemu 1089 cm3, byl oproti základní verzi vozu OCTAVIA osazen dvěma spádovými karburátory Jikov 32 SOPb. Motor dostal nové sací potrubí a kompresní poměr se díky deflektorům na pístech zvětšil na 8,4 : 1. Takto upravený agregát generoval výkon 50 k při 5500 min-1 a točivý moment 74,5 Nm při 3500 min-1.
Od roku 1962: OCTAVIA TS 1200
V roce 1961 do výroby nastoupily modernizované vozy ŠKODA OCTAVIA a FELICIA, přičemž podstatnou novinkou bylo zavedení verze SUPER, u níž byl původní motor převrtán na průměr 72 mm a výsledný zdvihový objem tedy narostl na 1221 cm3. Zatímco však verze SUPER pracovala s kompresním poměrem 7,5 : 1 a výkon činil 47 koní, v lednu 1962 představená OCTAVIA TS 1200 měla díky výše zmíněné větší kompresi o 5 koní víc, tedy 55 k při 5100 min-1 a točivý moment 86,2 Nm při 3500 min-1. To byl ale stále sériový „polotovar“ pro civilní zákazníky. Šikovní ladiči dokázali ze soutěžního motoru vydolovat výkon blížící se k hranici 100 koní. V letech 1960 až 1962 vzniklo více než 2270 sportovně laděných vozů OCTAVIA TS a OCTAVIA 1200 TS.
OCTAVIA TS: 920 kg, čtyřstupňová převodovka, nezávislé zavěšení všech kol
Ačkoli byla uzavřená OCTAVIA TS 1200 s pohotovostní hmotností 920 kg o 20 kg těžší než FELICIA, výrobce udával identické jízdní výkony i spotřebu paliva, takže jezdila až 130 km/h při průměrné spotřebě 9,1 l/100 km. Čtyřstupňová převodovka s řazením na podlaze měla druhý až čtvrtý převodový stupeň synchronizované, páteřový rám s centrální nosnou rourou nesl nezávislé zavěšení všech čtyř kol.
První úspěchy
Vozy v soutěžní úpravě měly 15“ kola obutá do pneumatik Barum nebo Michelin s hroty pro rychlostní zkoušky na ledu a sněhu. Už během prvních soutěží se OCTAVIA ukázala jako silný konkurent v kategorii do 1300 cm3. Toho si všimli nejen mladí Seveřané, ale také týmy z Rakouska, Polska nebo Řecka. Jejich odvážné rozhodnutí sáhnout po relativně levném voze z východní poloviny Evropy se ukázalo jako správná volba.
Esko Keinänen/Rainer Eklund dominovali Monte 1961
Největších úspěchů dosáhla OCTAVIA TS v soukromých rukách na Rallye Monte Carlo a finské Rallye tisíce jezer. V roce 1961 se v Monaku finská posádka Keinänen–Eklund umístila na šestém místě celkově a první ve třídě.
O rok později se Rallye Monte Carlo zúčastnilo již 16 vozů ŠKODA OCTAVIA s posádkami z osmi zemí. Stejně jako o rok dříve ve třídě jasně dominoval Fin Esko Keinänen a zvítězil před čtveřicí vozů Alfa Romeo.
Tovární vozy pro Rallye Monte Carlo 1962 byly jen lehce upravené – komprese zůstala na hodnotě 8,4, motor dostal hliníkovou vanu oleje a ze dvou homologovaných stálých převodů byl použit ten s poměrem 4,78. Pneumatiky pro tuto soutěž byly vybrány Barum OS 11 5,60×15 nařezané a Michelin Valiart s hřeby.
OCTAVIA TS: Vítězství ve třídě, absolutně druhá ve Finsku, pátá na Tour d’Europe
Úplně největší úspěch přišel na Rallye tisíce jezer, kde Keinänen dokázal porazit všechny soupeře vyjma Toivonena s Citroënem DS 19 a celkově si dojel pro stříbro, přičemž jasně opanoval svou třídu. Ani v roce 1963 nezůstala OCTAVIA bez úspěchu. Do třetice se jí podařilo zvítězit ve třídě v Monaku, tentokrát díky norské posádce Gjölberg–Karlan. Skvělý výsledek se potom dostavil i na sněžné rallye ve Finsku – čtvrté místo Keinänena absolutně.
Josef Vidner a Bohuslav Staněk vyhráli třídu do 1,300 cm³ na Tour d’Europe v roce 1963 a skončili na skvělém pátém místě absolutně. Lehká a mrštná ŠKODA OCTAVIA TTS sbírala mezinárodní úspěchy i v dalších letech.
Nejznámějšími českými jezdci sedlajícími výkonné a spolehlivé vozy OCTAVIA TOURING SPORT a TS 1200 byli Jaroslav a Václav Bobkové, Miroslav Fousek, Vladimír Hubáček, Zdeněk Mráz, Leopold Lancman, Josef Vidner, Jiří Srnský a další.