Honzovy pohádky

Honza často bývá hlavním hrdinou mnoha českých pohádek. Jak těch klasických, tak těch současných. Obvykle je prostého původu, starý “akorát tak na ženění”, a proto jej rodiče posílají do světa na zkušenou. A když se to náhodou nepodaří rodičům, z chalupy ho vytáhne vojenský verbíř. Honzovi se z tepla domova prostě nechce (asi tuší, co ho venku čeká), a proto jej mnozí považují za líného nebo hloupého…

Je to ale on, kdo po mnoho generací prochodil s uzlíkem buchet naši zem křížem krážem a je tedy tím nejlepším průvodcem ve světě pohádek. Někdy se stává jejich účastníkem. A tak si to Český Honza, se sluncem svítícím nad hlavou, namíří nejprve na jih...

Okolí zříceniny gotického hradu Borotín je vskutku pohádkové. A taky pěkně tajemné. Temná hradní zákoutí jsou jako stvořená pro nekalé úmysly tří loupežníků, se kterými se Honza musí vypořádat. Není to vůbec snadný úkol, protože do jejich kšeftů je zapleteno i královské vojsko. To už je na neozbrojeného Honzu opravdu velká přesila. Honzova duchapřítomnost a myšlenky na milovanou Barunku mu pomohou uprchnout  z hladomorny i před kmotřičkou Smrtí. Český Honza není hloupý, je odvážný.

Honza putuje dál malebnými jižními Čechami, až se dostává k zámku Červená Lhota. Na cestě ho provází teskný zpěv královského kuchaře Jiříka. “Zlatovlásko, krásko, kdo ví, co bude dál, chce tě bohatý král...” I přes králův zákaz Jiřík ochutná kouzelnou rybu a získá schopnost porozumět řeči zvířat. Za trest musí králi přivést nevěstu Zlatovlásku. Nejprve si ji ovšem musí vysloužit a najít mezi dvanácti sestrami. Jiřík s Honzou zažívá mnohá dobrodružství. Romantické okolí a renesanční interiéry zámku (také zámek Sychrov) posloužily Erbenově předloze naprosto dokonale. Jiřík se tu s princeznou oženil, vařečku za žezlo vyměnil a Honza může pokračovat dál...

Míří k sídlu Černého krále, do hlubokého podzemí, kam paprsek slunka nezasvítí. Na své cestě potkává neohroženého kováře Mikeše. Ten je Honzovi v mnohém podobný. Mikeš se nachází téměř na konci své cesty “na zkušenou”, kam jej poslal starý kovář. Silná touha osvobodit tři královské dcery, mezi nimiž našel svou životní lásku, mu pomůže přemoci mocného  vládce podzemního království. To se nachází ve zřícenině kláštera Rosa Coeli (Nebeská růže) v Dolních Kounicích. “Hoř světýlko, plápolej, tupou sílu udolej!”, slyší Honza opakovat Mikše bojujícího s Černým králem. Vítězství Mikeše je vykoupeno trpkým zklamáním, které mu přichystali jeho chamtiví druhové, kteří se vydávali za jeho kamarády. Když konečně po dlouhé cestě zpět dorazí na hrad (Buchlov), mohou být odstraněna černá sukna vyvěšená na znamení smutku nad zmizelými královskými dcerami. Další česká pohádka má dobrý konec.

Další Honzovou zastávkou je sever Čech. V okolí hradu Sloup – místa s mimořádným geniem loci – je ovzduší cítit sírou a pekelným ohněm. Honza brzy přichází na to, že s Čerty nejsou žerty. Mladý mlynář Petr si se svým otcem žije vcelku pokojně, ovšem pouze do doby, než se jeho ovdovělý otec ožení s Dorotou. V jejích intrikách jí pomáhá zámecký správce a hloupý kaprál. Rozuzlit zamotaný příběh plný nástrah se Petrovi podaří jen s pomocí dobrosrdečného, leč poněkud nemotorného čerta Janka. Intriky nakonec prohlédne i starý kníže. Ten teď může zámek předat mladší generaci a Honza opouští pohádkový svět Boženy Němcové a vydává se na další putování.

Neúnavný Honza pokračuje dál směrem k zámku Ploskovice. Již z dálky k němu doléhají zvuky bujarých oslav pořádaných na počest shledání krále se svými třemi „ztracenými“ dcerami. Vina padá na hlavu králova syna Velena, který svým třem sestrám našel mocné ženichy – Měsíčníka, Slunečníka a Větrníka. Ale nejsou to jen tak obyčejní ženichové. Kouzelní švagrové podrobí prince Velena těžkým životním zkouškám, aby se přesvědčili, zda bude tím pravým chotěm pro jejich sestru Večernici. O tu usiluje však i zlý a nebezpečný Mrakomor. Jeho porážkou si Velen získá srdce Večernice a důvěru svých kouzelných švagrů. Litoměřické Ploskovice si teď mohou od poraženého Mrakomora oddechnout. V kraji je opět dobře....