Dobře uložená investice
Nakonec uspěl. Ve finále v boji zůstal proti jedinému protivníkovi – dalšímu českému závodníkovi Borisi Vaculíkovi, mimo jiné účastníkovi Rallye Dakar. „Když jsme to zjistili, tak jsme si zavolali a na rovinu si řekli, kam jsme až ochotní jít. Já byl výš, tak jsme se domluvili, že už se nebudeme přehazovat,“ směje se dnes Jiří Mičánek. I tak ho automobil stál 24 000 eur, v přepočtu asi 600 tisíc českých korun. To je asi šestinásobek ceny, kterou auto stálo v roce 1993, kdy bylo vyrobené. Po započtení inflace za tři dekády ale vlastně cena téměř přesně odpovídá současné hodnotě.
Na sedadlech dokonce zůstaly původní igelitové potahy.
Po dvou měsících doputovala Škoda Favorit v lodním kontejneru do Frankfurtu nad Mohanem, kde si ji nový majitel vyzvedl. Samozřejmě s vlekem, takový klenot se přece nesmí ojíždět. A jezdit s ním nový majitel ani moc neplánuje, jen ať auto zůstane co nejdéle jako nové.
Díky tomu, že celých třicet let strávilo v podzemních garážích, vypadá skutečně jako kdyby zrovna vyjelo z továrny. Na sedadlech jsou dokonce ještě ochranné igelitové potahy, v motorovém prostoru jsou úplně netknuté papírové štítky, čisté podběhy svojí sněhobílou barvou prozrazují, že těch 34 kilometrů z prodejny do garáže Favorit ujel po suché silnici.
Favorit má po třech dekádách najeto 37 kilometrů.
Pár nepůvodních detailů se přece jen najde. Tři dekády v jižanské garáži se podepsaly na laku vozu škrábanci od parkujících aut i procházejících řidičů. Viditelné jsou hlavně na dveřích na hraně, kterou v 80. letech mistrně vytvarovali designeři studia Bertone.