ŠKODA love story

Již téměř půl století kupuje islandský obchodní zástupce a harmonikář Friðjón Hallgrímsson vozy jediné značky: ŠKODA.

14. 2. 2017 Životní styl Lidé

Ukázalo se, že toto tmavě zelené auto mělo na Friðjóna velký vliv, protože si od té doby nekoupil vůz jiné značky. O automobil se staral hlavně se svým bratrem, jelikož otec nevlastnil řidičský průkaz. Svého nového rodinného přítele měli velmi rádi, proto jej brzy pojmenovali. „V té době bylo na Islandu běžné pojmenovávat si svá auta. Můj přítel měl džípa Willyse, kterého pojmenoval Twiggy podle módní ikony, protože bylo auto úzké a bez jakékoliv výbavy. Já a můj bratr jsme pojmenovali vůz Polibek, a toto pojmenování vůz dokonale vystihovalo,“ dodává Friðjón.

Toto auto si ponechal pět let a poté si zakoupil stejný model, ale tentokrát bez účasti rodiny. O čtyřicet devět let později má 13. auto, ŠKODA RAPID, a neplánuje vyzkoušet jinou značku. Jak je ale možné, že se stal Friðjón jedním z nejvěrnějších zákazníků značky ŠKODA na světě? „Jedním z důvodů je, že jsem velmi konzervativní a také jsem celkem tvrdohlavý. ŠKODA neměla na začátku nejlepší pověst a byli lidé, kteří tuto značku očerňovali. Nedovolil jsem nikomu říkat o mých autech nesmysly a vždy jsem jim chtěl dokázat, že se mýlí.

Je pravda, že se v sedmdesátých letech objevilo několik neduhů, například zamrzání zámků v zimních měsících. To mi však příliš nevadilo. Hlavním důvodem, proč jsem věrný značce ŠKODA, je skutečnost, že je to má oblíbená značka aut. Vozy této značky mají ekonomický provoz, je radost s nimi jezdit a jsou prostornější než všechny ostatní značky aut, které znám. Rád to přirovnávám k lidem: mohou existovat dvě osoby, které budou mít stejnou výšku a váhu, přesto však budou zcela rozdílní. Stejné je to i u aut, jiná značka může mít stejné rozměry, ale automobil ŠKODA je jaksi mnohem prostornější. Nevím, jak to výrobce dělá.“

Friðjónovo druhé a třetí auto byla rovněž ŠKODA 1000 MB. Nejprve je používal jako klasický rodinný vůz, ale to se změnilo poté, když začal v roce 1974 pracovat jako obchodní cestující a prodával po celé zemi sebraná literární díla. Friðjónovo auto bylo příliš malé na to, aby se do něj vešly všechny knihy, ale nechtěl si kupovat větší vůz. Musel tedy najít řešení: „Odstranil jsem všechna sedadla automobilu s výjimkou sedadla řidiče, napěchoval auto knihami a mířil jsem na širou silnici. Mezitím jsem nechal sedadla v garáži a po návratu z pracovní cesty jsem je dal zpátky a jezdil jsem s autem normálně. Vůz s knihami budil pozornost a lidé si říkali, že je to trochu legrační, ale všichni mě vítali s otevřenou náručí,“ dodává Friðjón, který takto cestoval sedm let.

Bylo to povolání, které ho zavedlo na nekonečné cesty po celé zemi a přineslo spoustu dobrodružství a vtipných historek. „Byl jsem ve všech městech naší země a navštívil jsem nejizolovanější farmy. Některé z nich ležely doslova uprostřed ničeho s téměř neprůjezdnými štěrkovými cestami. Vždy se mi ale podařilo dojet do cíle,“ říká Friðjón, který se občas během svých cest po zemi dostal do nemalých potíží.

Jednou, během vánice, se musel hodiny vláčet za nákladním autem, protože neviděl nic kromě zadních světel nákladního auta jedoucího před ním. Vtipné na tom je, že Friðjón dorazil ve svém malém autě domů v pořádku, zatímco náklaďák uvázl ve sněhu poté, co se jejich cesty rozdělily.

Jindy ho potkaly obtíže v obci Djúpivogur, městečku se 456 obyvateli na východě Islandu. Cestoval 103 kilometrů do obce Höfn po klikaté silnici s několika málo farmami, když se cesta začala komplikovat. „Natankoval jsem nádrž v Djúpivoguru, ale po cestě se přede mnou objevil pluh, jenž zanechával na silnici sněhovou brázdu, kterou jsem musel přejíždět. Po chvíli jsem se podíval na palivoměr a zjistil jsem, že už není v autě téměř žádný benzín. Sněhová brázda protrhla díru v palivové nádrži a já se ocitl uprostřed pustiny, kde nebyla vidět žádná obydlená oblast.

Rozhodl jsem se, že budu věřit svému automobilu ŠKODA a jel jsem jako šílenec do Höfnu. Stihl jsem to právě včas, než mi zcela došel benzín, a pracovníci čerpací stanice opravili díru v palivové nádrži. Mám ještě několik podobných historek, které skončily dobře. To bylo zčásti i důvodem, proč jsem nikdy nechtěl změnit značku auta. Vždy jsem měl pocit, že mám nad sebou strážného anděla a snad jsem dítětem štěstěny, kterou představuje značka ŠKODA. Nechci to ale zakřiknout,“ říká Friðjón s úsměvem a pokyvuje.

Většinu svého života pracoval Friðjón jako prodávající. Po odchodu do důchodu se může věnovat svým zájmům, což je cestování a kempování s rodinou a přáteli. Je také vášnivým hráčem na akordeon a předsedou akordeonového klubu v Reykjavíku. Od doby, kdy si koupil svůj první vůz ŠKODA, se zúčastnil mnoha kempovacích cest a akordeonových festivalů po celé zemi. Jeho auta byla vždy součástí dobrodružství.

Po dotazu na nejpamátnější okamžiky vzpomíná na cestu na nejzápadnější cíp Islandu, nádherný Látrabjarg, což je pásmo útesů dlouhé 14 kilometrů a v jednom místě vysoké až 441 metrů. Také vzpomíná na velmi speciální den v roce 1995. Byl to den, kdy si vzal svoji druhou ženu, Guðrún Sigurðardóttir. Během svatby byl obklopen vším, co měl rád: svou milovanou ženou, krásnou scenérií na venkově, akordeonovou hudbou a svým béžovým vozem ŠKODA FELICIA. „Naložili jsme auto a jeli jsme na akordeonový festival, který se konal na venkově. Vzali jsme se v přírodě a strávili jsme noc ve stanu. Bylo to dokonalé.“

Hallgrímssonovo současné auto, ŠKODA RAPID, je jeho 13. ŠKODA. Koupil si ji v prosinci 2013 poté, co jej kontaktoval jeho oblíbený prodejce, Ragnar Borgþórsson, a řekl mu o tomto novém modelu, který vzbudil jeho zájem. „Byl to první registrovaný RAPID na Islandu a samozřejmě jsem si ho koupil. Je to první dieselové auto, které jsem si kdy pořídil, a musím říct, že jsem s ním velice spokojený. Je to výkonný vůz, je radost ho řídit, a lehce utáhne i přívěs.

Také se mi líbí jeho vzhled. Vždycky se mi líbil vzhled vozů ŠKODA, ale musím říct, že se jejich design se neustále zlepšuje. Moje vysněné auto, ŠKODA SUPERB, je toho nejlepším příkladem. Je opravdu nádherné a exkluzivní, ale nepotřebuji tak velký vůz. RAPID prozatím mně a mé ženě stačí.“ Po dotazu, zda bude RAPID jeho posledním vozem ŠKODA, je Friðjón neústupný: „V žádném případě. Měl jsem jich již třináct, ale stále mohu mít i další,“ říká s takovým nadšením, které značí, že tato jedinečná love story potrvá navěky.