„Bylo skvělé vidět, jak vám pod rukama vzniká reálné auto. Snad úplně nejlepší pocit, který se nedá koupit ani napodobit, bylo vidět ten finální výsledek, na kterém jsme skoro celý školní rok makali. Dotahovat věci do konce se nezdá jako náročný přístup k věci, ale opak je pravdou. Některé věci se dodělávaly na poslední chvíli, takže celé poskládané auto jsem viděl až na finálním focení. Práce na projektu nebyla jako učit se z tabule. Tam je jedno, když se něco nepodaří —smaže se to a začne se znova. V projektu to bylo jinak, všechna řešení musela v reálu fungovat a vypadat dobře. Snažili jsme se zachovat kvalitu výroby, dodržet lícování, čistotu laku a podobně, což bylo poměrně náročné, když karoserie prodělala tak výrazné změny, nabízí svůj pohled Vít Šulc.