Pokud nepatříte k milovníkům nekonečných party, Tour de France pro vás bude přehlídkou ztraceného času. Čeká se úplně na všechno. Stojíte v kolonách, čekáte na parkování, sunete se s davem, abyste zakotvili u silnice a čekali dlouhé hodiny, než se něco stane. Zejména divácky nejatraktivnější místa, jako jsou průsmyky Col du Tourmalet a Col du Galibier, stoupání na Mont Ventoux nebo proslulá „zeď“ Mur de Bretagne, se během závodů stanou nedobytnými pevnostmi. I když se místem pojede až v pozdním odpoledni, vy tam musíte být brzy ráno. Na nějaký komfort můžete zapomenout, vzít s sebou malé děti je skoro na sociálku a na záchod se chodí za roh nebo do lesa. Na druhou stranu atmosféra je strhující. I ti, kdo jsou tu poprvé a třeba jako rodinný doprovod, se často nechají pohltit. Lidé se naladí do transu, a i když jsou z různých zemí a často si navzájem nerozumí, vždy nakonec najdou společnou řeč, protože ji najít chtějí. Přesvědčíte se o tom v Pyrenejích, v serpentinách vedoucích k Alpe d'Huez, zrovna tak jako v cílové rovince na Champs-Élysées.